www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Út02202018

Last update04:24:44

Stráského tlačí šumavský byznys.

  • PDF

Kroky ředitele Národního parkuJana Stráského jsou podle předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga ovlivněny zájmy regionálních byznysmenů. Ministr zahraničí to řekl v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny. Je prvním vládním politikem, který Stráského ostře zkritizoval. Označil ho také za nekompetentního. "(Stráský) Chce pohádkový park s hustými lesy. Je k tomu tlačen i obcemi, které by chtěly národní park zrušit a zřídit tam sjezdovky, usadit tam developery... Stráský byl turistický funkcionář, který nemá znalosti ani lesníků, ani ochránců přírody. Být jím, zamyslel bych se, jestli mám ještě kompetenci to zvládnout," řekl v rozhovoru Schwarzenberg, který je i vystudovaným lesníkem.

Souboj bláznů a zlodějů

Spory o kácení na Šumavě přirovnal předseda TOP 09 v nadsázce k "souboji bláznů a zlodějů", z nichž jedni dopustili přemnožení kůrovce a druzí se snaží využít situace, aby národní park prakticky zrušili a mohli výhodně prodat tamní dřevo nebo uskutečnit v chráněném území různé developerské projekty.

Podle Schwarzenberg zatím může stát podnikatel Pavel Dlouhý, který je vlivným vyjednávačem v zákulusí z ODS.

"V jižních Čechách se v lesnictví bez Dlouhého nic neděje. A on ví, že z pošumavských lesů je velmi kvalitní dříví," prohlásil ministr zahraničí.

Dlouhý se proti jeho slovům ohradil. "Každý si může zjistit, jak se dnes na Šumavě obchoduje se dřevem, jaké firmy dostávají nejvíce zakázek na lesnické práce. S tím já nemám nic společného," řekl Lidovým novinám.

Chybovali i Bursíkovi odborníci?

Podle Schwarzenberga bylo vážnou chybou i to, že odborníci bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka nechali po orkánu Kyrill v roce 2007 desítky tisíc popadaných stromů na Šumavě hnít, čímž umožnili líhnutí kůrovce.

Předseda TOP 09 prohlásil, že Stráský by měl nyní dodržet pravidla národního parku.

"On nemůže říkat: já, Stráský, rozhoduji proti všem předpisům, protože já vím všechno nejlépe, a protože já tady nechci vidět suché stromy, tak se tu bude řezat hlava nehlava. On mlží, on říká věci, které jsou správné pro hospodářský les, ale ne pro národní park," řekl.

Stráský na Schwarzenbergova slova nereagoval s odůvodněním, že je v cizině a musí si nejprve slova předsedy TOP 09 přečíst.

Proti kácení kůrovcem napadených stromů v biologicky cenných partiích Šumavy už několik dní protestují ekologičtí aktivisté.

Pod záštitou Hnutí Duha se v pátek konala i demonstrace před budovu ministerstva životního prostředí, kde se sešli jak odpůrci kácení, tak i jeho příznivci. Zásah proti kůrovci podporují například obyvatelé šumavských obcí.

 

Autor: Jan Langer

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=709866

Poslanci hlasují o zrušení Národního parku

  • PDF

Už je to tady. Poslanci hlasují o zrušení Národního parku na Šumavě Tak už je to tady. Poslanci hlasují o praktickém zrušení národního parku na Šumavě. Potřebujeme Vaši pomoc, píše Josef Novák. Příští úterý (13. prosince) bude Poslanecká sněmovna hlasovat o skandalnim navrhu zakona, který by prakticky zrušil národní park na Šumavě. Většina šumavského parku by se podle něj měla otevřít výstavbě a developerům. Lesy chce převést na běžné komerční hospodaření.

Více zde: http://www.blisty.cz/art/61361.html

Richard Vlasák-A budu držet jedlovku

  • PDF

A basta Rozumíte dobře! Na protest proti množící se hlouposti v Pošumaví rozhodl jsem se ujíst k smrti. Nebude to lehké, já vím, ale není jiné zbraně, než proti hlouposti ještě větší hloupost. Vůbec mám strach, že syndrom dočasné ztráty racionality je daleko větším problémem než kůrovec a Stránský dohromady. Kde začít?

Dlouhodobě nekonstruktivním vztahem mezi parkem a obcemi? Špatným rozhodnutím ministra Bursíka, která je jen vodou na mlýn současným dřevorubcům? Peticí zachraňme Šumavu, kterou podepíše i největší odpůrce občanských iniciativ Václav Klaus? Jmenováním odborně nekompetentního dočasného ředitele NP Jana Stránského? Mimochodem studoval tento někdejší bankovní úředník lesnictví, ochranu přírody? Tak jak mohl být vybrán. Lze se potom ještě podivovat nad zrušením vědecké rady NP? Lze krčit rameny nad oslavami výročí parku u jednoho z místních hoteliérů, když má park právě před přemnožením nešetrného byznysu v cenné přírodě chránit? Použitím chemie při hubení kůrovce v Národním parku? Už samotným kácením v bezzásahové zóně? Proč se jí říká bezzásahová? Existencí NP, který je pro kočku, protože zjevně a zřetelně podléhá místním politicko–ekonomickým zájmům? Postoji některých politiků, kteří zapomněli za koho byli zvoleni? Mám se podivovat nad tím, že jsme si některé politiky zvolili, aby mohli tiše zametat stopy po flagrantním porušování zákonů. Vidíte, důvodů pro vyhlášení jedlovky mám více, než dost. Takže, po vzoru pana Šípa v televizní šarádě si na krk dám věnec vuřtů a budu čekat, až si mne všimnou. Snad mi při tom nevypadne plomba, abych nemusel do Vodňan.

 

S úctou Mgr. Richard Vlasák, redaktor

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Karel Schwarzenberg obviňuje Pavla Dlouhého z kácení Šumavy kvůli zisku

  • PDF

ROZHOVOR TÝDNE Karel Schwarzenberg

LN Co se to vlastně na Šumavě děje? Emoce už létají z obou stran.

Ano, rozumný dialog přestal. Je to jako bitva u Domažlic mezi křižáky a husity, každý je přesvědčen o své svaté pravdě a mlátí se hlava nehlava. Vím, že národní park za minulých vedení dělal chyby, ale co se tam děje teď, považuji za závažnou chybu, která nás těžce poškodí.

LN Jako že se kácejí stromy napadené kůrovcem?V

národním parku, pane! Zaprvé se kácí masově, což je blbost. Jestli chtějí vytěžit čtyři tisíce stromů v jedné lokalitě, no tak to bude pořádná paseka. Já jsem sám s kůrovcem bojoval celý život. Když pojedete na Orlík, uvidíte cestou tam či onde nějakou mýtinu, obyčejně nepravidelných forem, kde se vykácelo deset patnáct stromů a ostatní se nechaly stát. Druhá věc: u mě, když přijde hajný a hlásí, že na parcele 345 spatřil kůrovce, ihned, příští den, tam někoho pošlu. Tady v národním parku se to nechá uzrát, vylíhnout, aby se potom mohla utvořit velká výnosná paseka.

 

LN Odkud to víte?

Asi před deseti dvanácti lety jsem se na to jel podívat. Provedli mě terénem, já držel hubu a jenom se díval. Přišli jsme potom ve Vimperku do hospody a já jim říkám: zjistil jsem, že nastala genetická mutace. Z lýkožrouta, jehož vědecké jméno je Ips typographus, se vyvinula nová odrůda: Ips typographus geometricus. Ten tradiční brouk, kterého jsem znal ještě ze svých studií lesnictví v Mnichově, vytváří nepravidelná místečka. Ale na Šumavě se začal pást uvědoměle v obdélnících a čtvercích. Tak jsem zjistil, že tu jde o odvoz dřeva. Dneska už se objevuje volání, že má být celý národní park zrušen. No samozřejmě, pak se to celé může hezky vykácet. O to jde.

 

LN Není hlavním viníkem tohohle kácení Martin Bursík, který po orkánu Kyrill v roce 2007 nechal desítky tisíc popadaných stromů hnít, čímž umožnil ohromné líhnutí kůrovce?

To byla dle mého názoru Bursíkova závažná chyba. Měl se poučit z kůrovcové slávy před 150 lety, o níž píše Klostermann. Ta povstala z polomu asi tisíce stromů, které jsme tam nechali ležet, ale ne dobrovolně, nýbrž proto, že Šumava byla nedostupná a nebylo příliš možností je odvézt. Chyby se dělají. Když jsme to území obhospodařovali my, také se dělaly chyby, z neznalosti. V devatenáctém století se například ještě nedoceňovalo nebezpečí smrkové monokultury. Já nejsem jednostranný. Ale když jedna strana jsou blázni a druhá zloději, to je pak těžká volba.

 

LN Takže za ministra Bursíka na Šumavě vládli blázni a za jeho nástupce vládnou zloději?

Cum grano salis. Je to trochu přehnané. Ale Jan Stráský byl turistický funkcionář, který nemá znalosti ani lesníků, ani ochránců přírody. Byl ovšem jako bývalý ministr a posléze dlouholetý šéf úřadu hejtmana v Budějovicích přesvědčen, že to všechno ví lépe. Úředníků je tam habaděj.

 

LN Hm. ABursíkovi odborníci nechali přemnožit kůrovce, což, jak vy sám říkáte, byla závažná

chyba. Proč bychom o takovouhle odbornost měli stát?

Stráský se odmítá bavit s různými předními vědci v zemi, jejich názor ho nezajímá. Bursík zase nemluvil se zkušenými lesníky. I on dělal chyby, ale aspoň neporušoval zákon. Což se teď děje. Hlavně ale ta Bursíkova volovina před čtyřmi lety neospravedlňuje volovinu dnešní.

 

LN Co má teď ředitel Stráský ve svém boji s kůrovcem dělat?

Zaprvé: dodržet pravidla národního parku.

 

Když čtu, že na jedné lokalitě pokácí čtyři tisíce stromů, tak mám o tom jisté pochyby. A v národním parku se prostě nesmí zasahovat! Po celé Evropě spočívá smysl národního parku v tom, že se v něm vůbec nezasahuje. On nemůže říkat: já, Stráský, rozhoduji proti všem předpisům, protože já vím všechno lépe, a protože já tady nechci vidět suché stromy, tak se tu bude řezat hlava nehlava. To nejde. On mlží, on říká věci, které jsou správné pro hospodářský les, ale ne pro národní park.

 

LN Blokáda a těžba se odehrávají v druhé, tedy zásahové zóně.

Částečně ale zasahuje i do první zóny. To jsou aspoň upřímní ti starostové obcí, jejichž zástupce navrhuje národní park zrušit.

 

LN Čím myslíte, že se ředitel Stráský při svém rozhodování motivuje?

Především to je a vždycky byl zástupce turismu. Všude budou upravené cestičky, všude to bude krásné... Ale na les ponechaný přírodě nebývá nutně hezký pohled. V Kanadě nebo v tajze často vidíte plochy s uschlými stromy. Stráský chce pohádkový park s hustými lesy.

 

K tomu je tlačen i obcemi, které by chtěly národní park zrušit a zřídit tam sjezdovky, usadit tam developery. A s odpuštěním otázka: kdo je nejmocnější muž jihočeské ODS?

 

LN Myslíte Pavla Dlouhého z Hluboké?

 

Ano, jak říká Kalousek: ilegitimní hlubocký kníže. Ten dokázal, co my jsme nikdy nedokázali: i město Budějovice dostal pod svůj vliv. To bylo královské město, na které jsme nedosáhli ani my, ani Rožmberkové. Až teď se to konečně spojilo.

 

Dlouhý má dlouhé prsty.

 

LN Dlouhého prsty dosahují až ke Stráskému?

 

Dosahují všude v jižních Čechách. Stráský je člen ODS...

 

LN Není. Byl v ODS do roku '97, pak v Unii svobody a pak už nikde.

 

Byl to starý ódéesák a teď čile koresponduje s Klausem, což o to.

 

LN A Dlouhý má zájmy v těžařských firmách?

 

No samozřejmě. Z pošumavských lesů je velmi kvalitní dříví.

 

LN Máte o zájmech Dlouhého o dříví v národním parku nějaké důkazy nebo alespoň indicie?

 

Jak to tam přesně dělají, mě ani nezajímá, po pravdě řečeno. My jsme byli, jak známo, zbaveni starostí o Šumavu, a kdyby se to tak skandálně nevyvíjelo, tak bych se ani neozval. Ale v jižních Čechách se v lesnictví bez Dlouhého neděje nic. A když vidím, že jeho političtí spojenci se teď velmi silně postavili za kácení, tak to bylo trošku nápadné. Tam to funguje tak, že stačí pár telefonů. Padrino nepotřebuje smlouvy. Stačí telefon a pozvání do té jeho hospody na Hluboké… Já mám opravdu starosti o šumavské hvozdy. Musíme tam rázně zakročit.

 

LN Park si na rozdíl od Lesů ČR dřevo prodává sám. Jak by se při tom prodeji Dlouhý mohl obohatit?

 

Člověk, bez něhož se v tomto oboru na jihu Čech nic nešustne, si obchod s tak dobrým dřívím nemůže nechat ujít.

 

LN Zaznamenal jste názor Petra Pitharta, jehož vláda kdysi národní park vyhlašovala? Pithart nemá rád, když Stráského někdo označuje za loutku těžařů. Prý ho zná třicet let jako poctivého člověka.

 

Já mu to rád věřím. Stráský sám v tom namočený být vůbec nemusí. Já jsem taky jeho jmenování původně vítal, protože ho považuji za čestného člověka. Ale nejsa lesník, neví, jak les funguje, a když mu nějaký správný poradce něco správného poradí, tak o tom nemusí mít nejmenšího šajna.

 

LN Okresní soud v Klatovech vydal předběžné opatření, jímž Duze blokádu zakázal. Vy jste ovšem řekl, že ti lidé mají na svůj protest právo

 

V demokracii jsou demonstrace povoleny. Ať jsou to odboráři, anarchisté, Gay Parade, Národní strana, nebo třeba Hnutí Duha.

 

LN Mají právo demonstrovat na cizím pracovišti?

 

Krásná otázka, ale ošemetná. Na jedné straně je les pracoviště, na druhé straně máme do lesa volný přístup, ne?

 

LN A když se z demonstrace stane blokáda?

 

S odpuštěním – občas bývají demonstrace, při nichž se blokuje silnice, železnice…

 

LN Když odboráři nedávno ohlašovali blokády v Praze, tak jim váš stranický kolega Miroslav

Kalousek tím samým nástrojem, tedy předběžným rozhodnutím soudu, stávku a blokády překazil.

 

Já to rozhodnutí soudu v Klatovech neznám. V principu existuje právo na demonstrace.

 

LN Kdo té dřevařské firmě zaplatí škodu, která jí blokádami jistě vzniká?

 

Zase: kdo zaplatí škodu, když při stávce shnije zelenina v náklaďáku? To má řešit zákon, ale kdybychom to právo na odškodnění vykládali příliš velkoryse, tak tím znemožníme všechno.

 

LN Během dovolené premiéra Nečase jste výkonným předsedou vlády. Nedostal jste se do situace, že jako premiér podporujete někoho, kdo ignoruje nařízení soudu?

 

To bych neřekl. Já jsem taky vědomě k Šumavě nemluvil z budovy ministerstva nebo Úřadu vlády,

ale šel jsem do našeho stranického sídla.

 

LN Ani ve stranické centrále snad nepřestáváte být předseda vlády.

 

Ne, myslím, že to není problém. A přece i předseda vlády by měl mít právo se vyjádřit. I Nečasovi musíte přiznat právo se vyjádřit, když bude chtít.

 

LN Od předsedy vlády by člověk čekal, že bude trvat na tom, aby se naplňovala vůle soudu.

 

To ano, ale anžto nevím, jaký je přesně text rozhodnutí soudu, tak teprve potom o tom můžeme diskutovat, až ten rozsudek přinesete.

 

LN Když se k tomu jako předseda vlády vyjadřujete, tak o něm musíte vědět, ne?

 

Ale já jsem mluvil jen obecně o právu na demonstraci. O jednotlivých krocích blokády, o zavěšování se do korun stromů jsem nemluvil. Hlavní message mojí tiskovky byl: mějme rozum, přestaňme s těmi demonstrativními akty, přestaňme blbnout. Duha dokonce slíbila, že když se podaří usednout ke stolu, s těmi akcemi přestane.

 

 

(Daniel Kaiser)

 

 

 

 

Začala kácením na Smrčině stavba lanovky?

  • PDF

Mediální kampaň, kterou spustilo současné vedení Národního parku Šumava (NPŠ) u příležitosti prezidentské návštěvy na Šumavě, má jediný účel - vystrašit veřejnost a maskovat tak nelegální kácení v jádrových zónách parku. To probíhá právě v místech, kde developeři usilují o realizaci svých projektů. Vedení NPŠ se rozhodlo spustit kampaň s cílem vystrašit veřejnost kůrovcem a omluvit tak nelegální kácení v místech plánovaných developerských projektů.

Tak alespoň vyznívá poslední (14. 6.) tisková zpráva vedení Správy NP: "Na šumavské lesy letos udeří kůrovcová kalamita tisíciletí. Už začala." Podle odborníků je však hlavním problémem parku v současné době neexistující platný plán péče a nedotažená zonace, která neumožňuje efektivní zásahy proti kůrovcimimojádrová území.

Na tetřeva neslyší

Místo logických a efektivních zásahů ve druhých a třetích zónách, které mají zabránit šíření kůrovce z prvních zón, začalo vedení parku kácet v nejcennějších jádrových zónách - např. v oblasti Smrčiny, kde "shodou okolností" developeři usilují o výstavbu lanovky. Vedení NPŠ tím porušuje nejen platné zákony, ale zároveň přímo podkopává principy, na nichž národní park stojí.

"V oblasti Smrčiny žije část jediné doposud životaschopné populace tetřeva hlušce na území ČR. Těžba stromů přímo v jádrovém území Smrčiny může velmi negativně ovlivnit přežití letošních kuřat, která jsou velmi citlivá na jakékoli vyrušování," říká doc. Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Shodou okolností den poté (15. 6.), co vedení vydalo zastrašující tiskovou zprávu, proběhlo ve Vimperku jednání společné česko-rakouské pracovní skupiny, která zkonstatovala, že se počet stromů napadených kůrovcem v oblasti Smrčiny meziročně výrazně snížil. Jak po jednání řekl ředitel odboru péče o národní parky MŽP Vladimír Dolejský, rakouská strana vyjádřila uspokojení nad dodržováním dohody z roku 2009, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v dvousetmetrovém pásmu kolem hranic.

"Kouzlem nechtěného se tak vedení parku samo usvědčilo z manipulace s veřejným míněním. Musíme se proto ptát, zda současné zásahy na Smrčině, které rozhodně nepomáhají zastavit šíření kůrovce, nejsou pouze dalším krokem k vybudování lyžařského areálu v této oblasti," říká Jaroslav Vrba.

 

Poplašné zprávy

 

Vedení Národního parku Šumava se již zcela evidentně vydalo cestou podpory developerských projektů na úkor ochrany přírody, kvůli které byl národní park zřízen. "Šířením poplašných zpráv o kůrovci to vedení parku nezakryje. Za tuto absurdní degradaci národního parku je zodpovědný nejen pan ředitel Stráský, ale nyní především pan ministr Chalupa, který po předchozích signálech o tomto postupu a našem upozornění na úmyslné porušování zákona ze strany vedení NPŠ odmítl Stráského odvolat," dodává Jaroslav Vrba. (Titulek a mezititulky redakční.)

Českobudějovický deník

Zdroj: http://ceskobudejovicky.denik.cz/

Autor: Markéta Hrežíková, Stínová vědec, ká rada NP Šumava, Č. Budějovice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prezident Klaus pro regulaci kůrovce

  • PDF

Moderátor

Do šumavského sporu o kůrovce vstoupil další aktér. Prezident Václav Klaus. Během návštěvy Modravy totiž prohlásil, že by těžba v národním parku měla pokračovat. Od pondělí se kácí v pásmu podél hranic a má se jít dál do vnitrozemí. Proti tomu ale ostře protestují ekologové.

Autor

Vrchol Smrčiny, tudy prochází hranice. Asi ve stometrové vzdálenosti od patníku pracuje na české straně skupina dřevorubců. Zatím tady porazili 150 kůrovcem napadených stromů, na pily jich čeká ještě dalších 50. Loni jich tady pokáceli 5x tolik.

Jiří Hůlka /nez./, předseda sdružení šumavských obcí, starosta Horní plané:

V˙loňském roce se zde vytěžilo přes tisíc stromů a nikomu to nevadilo. Překvapuje mě to.

Autor

Proti kácení protestují ekologové. Prales patří k nejcennějším místům. Navíc se tam právě líhnou kuřata kriticky ohrožených tetřevů. V porostech proto drží hlídky.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

K˙takovému zásahu do míst, kde hnízdí Tetřev Hlušec, musí být výjimka. Správa Národního parku tuto výjimku nemá.

Autor

Rakouští majitelé lesů se teď ale obávají masivního rozšíření kůrovce. Proto volají po dalších opatřeních.

Jan Koukal, velvyslanec v˙Rakousku:

Rakousko podepsalo smlouvu a preferují řešení problémů s˙kůrovcem tím, že se bude kácet.

Jiří Zimola /ČSSD/, hejtman Jihočeského kraje:

Bohužel máme už dlouhodobě signály z˙Rakouska, že pokud nedojde k˙účinné ochraně lesa, tak bude Rakousko žádat nějaké finanční kompenzace.

Jan Stráský, ředitel NP Šumava:

Ono nejde vždycky jen o kácení, ale je také řeč o loupání na stojato atd. A tyto metody budeme muset nakombinovat tak, abychom dodrželi zákon a zároveň plnili mezistátní smlouvu.

 

Autor

Vedení parku se přímo na místě zastal prezident.

 

Václav Klaus:

V˙každém případě je naprosto nezbytné, aby člověk zasáhl.

 

Autor

Správci parku hraniční pásmo, ve kterém chtějí zasahovat, už rozšířili z 200 na 500 metrů. Označili tady dalších 450 napadených stromů, které chtějí skácet. Zatím se do nich ale pily nezakously.

 

Jaromír Bláha, Hnutí Duha:

Nemohu vyloučit, že si třeba k˙těm stromům půjdeme sednout, aby je dřevorubci pokácet nemohli.

 

Autor

Dřevorubci budou ve 200metrovém pásmu kácet ještě 1 den. Teprve zítra pracovní skupina rozhodne o tom, zda se přestěhují hlouběji do vnitrozemí.

 

Moderátor

V Českých Budějovicích je Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, dobrý večer.

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

Dobrý večer.

 

Moderátor

A se mnou ve studiu vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Kyzour. Hezký večer i vám.

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Dobrý večer.

 

Moderátor

Pane náměstku, prezident Václav Klaus dnes podpořil tedy další těžbu a lidské zásahy na Šumavě, zároveň se ve stejném duchu chystá zákon. Není to konec parku jak ho známe?

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

Tak já si nemyslím, že je to konec parku, tak jak ho známe. Já si myslím, že je třeba nazývat věci pravými jmény, tak jak jsou. Tady je v˙prvé řadě třeba definovat stav lesních ekosystému Šumavy, který v˙současné době na Šumavě je a ten je z pohledu kůrovce a kalamity velmi neuspokojivý, tam skutečně dochází k masivním atakům kůrovce, ke kterým v˙historii Šumavy zatím ještě nikdy nedocházelo. Vezměme v˙potaz jenom to, že v˙minulém roce bylo v bezzásahových zónách NP Šumava ponecháno bez zásahu 500 000 kůrovcem napadených stromů. To je zdroj kůrovce pro letošní rok, kdy tito kůrovci vylétávající z˙nezpracovaných stromů atakují další statisíce, možná miliony stromů v˙navazujících území, které jsou určena k˙zásahu, tedy zásahová. A to je stav, který na Šumavě zatím nepamatujeme.

 

Moderátor

Pane Kyzoure, podle vás se žádná katastrofa takových rozměrů nekoná?

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Co se týče NP Šumava, tak je třeba se podívat, jak přistupují k˙ochraně lesů v˙ostatních Národních parcích ve střední Evropě. Když se podíváme do Národních parků, kde mají stejně jako na Šumavě horské lesy, tak třeba je naprosto běžné, že v˙Německu v˙Národních parcích jako je Berchtesgaden nebo Bavorský les, v˙Rakousku v˙Národním parku Kalkalpen nebo i na polské straně Tater jsou velká bezzásahová území, kde se nezasahuje a tento princip, to je podstata národního parku. Mít tam velké území, kde se..

 

Moderátor

Na šumavské lesy se valí kůrovcová kalamita tisíciletí, jak dnes zaznělo do vedení Národního parku.

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Já si myslím, že jsou to do velké míry velká bombastická prohlášení. Když se podíváme třeba na současné výzkumy, které se na Šumavě provádějí, tak se ukazuje, že podle pylových analýz k˙nějakým větším kalamitám kůrovce docházelo v posledních tisíciletích, v˙cyklu, který trval 200 let, takže ty velké kůrovcové kalamity probíhali už na Šumavě v˙minulosti, i když je samozřejmě pravda, že třeba lidským působením, změnami podnebí atd. se můžou třeba ty kalamity opakovat častěji. Každopádně ty lesy na Šumavě proděly v˙minulosti velké kůrovcové kalamity, přesto tam zůstala zachovaná zalesněná krajina.

 

Moderátor

Pane náměstku, skutečně se na šumavské lesy valí kůrovcová kalamita tisíciletí? Vy jste to dnes uvedli v tiskové zprávě. Nejsou to tedy bombastická vyjádření, která vám mají připravit půda na invazi do šumavských lesů.

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

Ne,ne,ne, to já si skutečně nemyslím. Já bych chtěl říct tolik, že podle dispečinku a informací, které my každý týden shromažďujeme o kůrovcové kalamitě, dnes jsem si vytáhl čerstvá čísla, jsou ohromující a zneklidňující. Za poslední týden, který právě uplynul, nově napadené stromy kůrovcem, bylo jich spočteno 25 000. To je číslo, které převyšuje kůrovcem napadené stromy za celé roky 2002 a 2003.

 

Moderátor

Počkejte, řekněte mi, jak jste spočítali toho tisíciletého kůrovce, to mě opravdu zajímá. Jak jste přišli na to, že to je kalamita tisíciletí?

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

To je podle mě jednoduché. My pamatujeme kalamitu z roku 1870,kdy padla větrná kalamita a následovala kalamita kůrovcová.

 

Moderátor

To je 150 let, jestli dobře počítám, rozhodně to není tisíc. Já se vás ptám na to, jestli skutečně to není bombastické vyjádření, které má vyděsit veřejnost a připravit si půdu pro invazi. Protože tisíciletý kůrovec to tedy není? Jak jste spočítali tisíciletého kůrovce?

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

Tisíciletý kůrovce jsme tedy nespočítali, můžeme se podívat do historie 500 let zpět.

 

Moderátor

Takže to je bombastické vyjádření, která má mírně vyděsit veřejnost, viďte.

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

Ne, rozhodně to nemá vyděsit veřejnost,má to popsat stav, jaký na Šumavě v˙současné době je.

 

Moderátor

Ale teď jste sám řekl, že tisíciletý kůrovec to není, že to je tedy minimálně 500letý kůrovce. Tak se ptám na to, proč jste vlastně použili ten termín 1000 let? Já se nechci zaseknout na maličkosti, na banalitě, ale mě spíš jde o podstatu té otázky, jestli skutečně nejde o to, aby jste si připravili půdu pro invazi do šumavských lesů nějakým invazivním působením proti kůrovci.

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

Ne,ne, určitě to není žádná připravená půda. My a to bych chtěl říct, ono to možná z˙toho nevyplývá a pan kolega Kyzour to tak pojal. My v národním parku plně respektujeme bezzásahová území, kterých máme vytyčeno 26% z˙lesa, která správa Národního parku Šumava obhospodařuje. Takže na tomto území se proti kůrovci nezasahuje a zasahovat nebude. A ani se proti tomu a ani se k˙to mu nebudou vydávat žádné výjimky, tak jak se tomu dělo v˙minulých letech. My skutečně respektujeme poměrně velké bezzásahové území a musíme pracovat tak, jak nám zákon ukládá v˙těch územích zásahových a očekáváme, že to množství kůrovcem napadených stromů převýší i ty těžby, které byly loni, protože zdroj kůrovce z˙loňského roku, který zůstal nezpracovaný v˙bezzásahových zónách je tak velký, který Šumava nepamatuje.

 

Moderátor

Pane Kyzoure, pokud tedy zůstanou v˙mnoha bezzásahová území, jak tady řekl pan náměstek, tak se vlastně nic moc neděje.

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Ten problém spočívá v˙tom, že stále ta bezzásahová území na Šumavě jsou poměrně fragmentována, nejsou to tak velké celky, jak by bylo třeba, tudíž i ta hranice mezi tím bezzásahovým a tím zásahovým je poměrně dlouhá a samozřejmě tím pádem, jak není tam dostatečný prostor, aby v˙těch bezzásahových území proběhla přirozeně ta kůrovcová gradace a sama od sebe odezněla, tak samozřejmě se ten kůrovce dostane do těch zásahových území a vznikají tam v˙okolí těch bezzásahových území velké holiny. Což je problém, upozorňuje, je to problém, s kterým se NP Šumava potýká od 90. let. V˙letošním roce navíc došlo ke částečnému zmenšení bezzásahových území. Přitom například Světoví svaz ochrany přírody, když Šumavu navštívil v˙roce 2003, tak jeho experti doporučili, aby se ta bezzásahová území zvětšila na plochu asi 30-40 %.

 

Moderátor

Dobře pan Kyzoure, nehněvejte na mě v˙tuto chvíli, ale pokud jsme slyšeli, že tedy se na Šumavské lesy valí kalamita, nikoli tisíciletého rozsahu, ale 500letého rozsahu, pak se vás ptám, pokud nevyšla ta opatření s bezzásahovými oblastmi, jestli není lepší udělat tedy z˙velké části Šumavy mrtvé území s˙rozlezlým broukem?

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Já bych jenom chtěl zareagovat, že v˙tom případě se nejedná, když tam budeme mít velká bezzásahová území o nějaká území bez života. Když se půjdete podívat do toho lesa, kudy prošel kůrovec, tak vidíte, že to bylinné patro je poměrně zachováno, je tam velké množství ptáků, brouků a z˙hlediska té biodiverzity, je to příznivější přístup než když se tam nasadí technika.

 

Moderátor

Ale neznamená to, že se podařilo toho kůrovce nějakým způsobem umenšit, na to se vás ptám. Pokud ta předchozí opatření nevyšla, tak asi je řešením přijmout nějaké jiné opatření, třeba i intenzivnější, invazivnější, které by tedy toho brouka zastavila.

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Jak jsem říkal, ten problém vyplývá z toho, že ta bezzásahová území jsou do velké míry fragmentovaná, čili NP Šumava by měl směrovat k˙tomu, aby ta území se postupně zcelovala. Tím budou i ty zásahy proti kůrovci v˙těch okrajových částech, nikoli v˙těch jádrových, kdy by skutečně měl platit ten bezzásahový princip, tak ta opatření proti kůrovci pak budou samozřejmě efektivnější a není sporu o tom, že třeba při hranicích NP směrem do vnitrozemí by mělo vzniknout, jak to je právě v˙těch ostatních národních parcích, jako nárazníkové pásmo, kde se skutečně bude důsledně zasahovat proti tomu kůrovci a bude se bránit, aby se dostával do lesů mimo národní park.

 

Moderátor

Pane náměstku, můžete nám tedy teď říci ta aktuální opatření, která se chystají v˙boji proti kůrovci v˙Šumavských lesích?

 

Jiří Mánek, náměstek ředitel, Správa NP a CHKOŠ:

V˙první řadě je to velmi včasné vyhledávání kůrovcem napadených stromů a za tímto účelem my jsme najmuli více než 50 vyškolených, lesnicky vzdělaných odborníků, kteří napomáhají včas vyhledávat kůrovce. Ve chvíli, kdy ten kůrovcový strom je vyhledaný, tak dochází k jeho pokácení a odvezení kmene z˙lesa ven. To je základní metoda. A samozřejmě je doplňována obrannými opatřeními v podobě lapáků a lapačů. To jsou standardní klasické lesnické metody, kterými se proti kůrovci v˙národním parku Šumava postupuje. Já bych chtěl ještě reagovat na to, co říkal kolega Kyzour ve vztahu k˙těm pufračním pásmům. My máme dobré zkušenosti z˙Bavorský les, kde jsou velmi rozdílné podmínky od těch podmínek na území Národní parku Šumava, kdy i správci Národního parku Bavorský les, tak aby ochránili lesy ve vnitrozemí, tak museli dělat pufrační pásma, kde vykáceli veškerý smrk, a ty pufrační pásma jsou v šíři 500-1200 metrů. Nicméně tam je tam hodně buků, tudíž nedošlo k˙tomu, že se tam odlesnili plochy a vznikly tam holiny. U nás je situace jiná, kdy prakticky stále je na Šumavě smrk. A ve chvíli, kdy se my necháme a nechaly se velká bezzásahová území člověkem přetvořený v˙kulturních smrčinách v horských oblastech Šumavy, tak a do vnitrozemí nám fouká vítr, tak ten kůrovec se nám šíří daleko hlouběji než do českého vnitrozemí se šíří daleko hlouběji než je tomu v˙Národním parku Bavorský les. A ty holiny, jakožto daň za vyhlášené bezzásahové území jsou daleko větší než v˙Národním parku Bavorský les a to je to nejhorší, co my považujeme, že se v˙NP Šumava může vůbec stát. Považujeme to za nepříliš slučitelné s režimem národního parku.

 

Moderátor

Pane Kyzoure, stručná reakce na konec na toto?

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Obvykle právě v˙těch Národních parcích považované za dostatečné, aby to pufrační pásmo mělo, jak říkal pan Mánek, asi tak 500 až tisíc metrů.

 

Moderátor

Co je to pufrační pásmo?

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

To je to pásmo, kde se bude striktně na okraji Národního parku zasahovat proti tomu kůrovci, k˙ochraně právě těch lesů, ležící mimo Národní park, ale potom je pro mě zcela nepochopitelné, proč třeba zpráva Národního parku plánuje i zásahy na Moravsku, kde ta vzdálenost od té hranice toho národního parku je několik km, to nemá žádné opodstatnění z˙hlediska ochrany těch lesů ležící mimo Národní park.

 

Moderátor

Pánové, já vám děkuji za účast v˙komentovaných Událostech. Nashledanou.

 

Jaromír Kyzour, vedoucí programu Lesy, Hnutí DUHA:

Nashledanou.

 

Zdroj: ČT24, Události komentáře, Autor: Aleš Hazuka, Moderátorka: Daniela Drtinová, Hosté: Jiří Hůlka, Jaromír Bláha, Jan Koukal, Jiří Zimola, Jan Stráský, Václav Klaus, Jiří Mánek,

 

 

http://www.ceskatelevize.cz/...ti-komentare/211411000370614/

 

Více článků...