www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Po05282018

Last update11:57:26

Stráský odvolal náměstka, který měl rozhodnout o použití chemie

  • PDF

 

Stráský odvolal náměstka, který měl rozhodnout o použití chemie

6. května 2011  9:50,  aktualizováno  20:39

Ředitel šumavského národního parku Jan Stráský odvolal svého náměstka a zároveň vedoucího oddělení státní správy Tomáše Hlavatého. Vedení parku použilo v lesích chemikálie, což je v rozporu se zákonem i s nařízením ministra životního prostředí. Za to mu hrozí až milionová pokuta.

 Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský

Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský| foto: Ladislav Němec,MF DNES

 

Ve čtvrtek Hnutí Duha upozornilo, že v šumavském národním parku jsou protizákonně umístěny chemikálie.Trojnožky a lapáky na kůrovce s nebezpečnou látkou byly rozmístěny i do mokřadů a ohrozily hmyz i vodní živočichy či ptáky. Stráský o umístění v některých částech parku věděl, jak sám ve čtvrtek potvrdil, nezamlouvá se mu však umístění lapáků v mokřadech a proto začal v pátek hledat viníky.

"S mým vědomím to samozřejmě nebylo, já jsem to rozmístění nedělal," řekl v pátek ráno Stráský.

Stráský se chce nejdříve chce seznámit s výsledkem vyšetřování zaměstnanců parku i České inspekceživotního prostředí. "V případě, že obranná opatření byla umístěna na mokrých stanovištích, budou odstraněna," slíbil. Podotkl, že trojnožky se stavěly v době, kdy bylsníha pracovníci asi nevěděli, kam přesně je staví.

Po dopolední poradě navíc Stráský oznámil, že odvolal svého náměstka Tomáše Hlavatého a dlouholetého vedoucího CHKO Pavla Hubeného. "Před půl hodinou mi volal pan ředitel, že ve funkci dneškem končím...," řekl Hlavatý, který rozhoduje o výjimce k použití jedů proti kůrovci.

Oba odvolaní zůstávají vedoucími sekcí NP Šumava a zaměstnanci parku. Jejich nadřízeným se stal Stráským dosazený Václav Braun. "Nedávám to do souvislosti s použitím chemie v NP Šumava. Nedali jsme k tomu povolení, pouze posuzujeme žádost o udělení výjimky na její použití. Toto řízení ale ještě není skončené," uvedl Hlavatý.

Spekuluje se tak, že Stráský chce na jejich místě své lidi, kteří výjimku potřebnou pro užití chemikálií schválí.

"Stráský ví, že výjimku dostane?"

Hnutí Duha se proti Stráského počínání ohradilo a apeluje na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby na dění na Šumavě dohlédl. "Odvolání Hlavatého lze považovat za ovlivňování výsledku správního řízení. Apelujeme na ministra, aby prověřil, jak probíhají povolovací řízení v národním parku na Šumavě. Ředitel parku Jan Stráský totiž v noci obhajoval ilegální rozmístění otrávených kmenů argumentem, že předem ví, jak dopadne jeho žádost o povolení k použití pesticidů ve smrkových lesích," vzkázali ekologové.

Ministr Chalupa zatím dění v národním parku komentuje jen velmi opatrně. "Co se odvolání náměstka týče, tak si myslím, že ministr do toho zasahovat nemá. Je to právo a zodpovědnost pana Stráského. Otázku lapačů s ním osobně proberu ve středu, kdy se chystám do národního parku. Zatím čekám na výsledky šetření České inspekce životního prostředí, pak budu moci reagovat," nechal se Chalupa slyšet v České televizi.

Stráský v televizi mimo jiné řekl, že si před rozhodnutím použít chemie ověřil, že výjimku získá a že jediný důvod, proč chemii v parku nepoužít, byl jen rozdíl několika dnů do udělení výjimky.

 

"Ředitel parku postřikoval pesticidy už v den, kdy byla žádost Jana Stráského doručena a příslušné povolovací řízení začalo. Některé z nich totižmajítabulky, které potvrzují, že byly postaveny již 19. dubna," uvádí ekologové. Za pravdu jim dává pořízená fotografie. Podle ekologů navíc nejde o několik ojedinělých případů, ekologové nafotili stovky otrávených kmenů, podle Stráského jich v parku je kolem pěti tisíc.

 

 

Kmeny stromů byly chemicky ošetřeny už 19. dubna

 

 

Kmeny stromů byly chemicky ošetřeny už 19. dubna

 

 

Hlavatý však uvedl, že správní řízení o udělení výjimky k použití biocidů bylo zahájeno koncem března.

Podnět na prošetření používání chemikálií v parku podalo Hnutí Duha na Českou inspekci životního prostředí asi před týdnem. Vyšetřování v terénu zatím stále probíhá, inspektoři už použití insekticidů potvrdili ve II. zónách. Ty mohou být jak bezzásahové, tak zásahové.

 

"Nyní budeme studovat plány péče o daná území. Jasné ale je, že správa použila insekticidy, ačkoliv neměla udělenou výjimku," řekla vedoucí oddělení ochrany přírody oblastního inspektorátu Jitka Koubalíková. Do třiceti dnů teď musí inspekce rozhodnout o postihu.

Chemie není potřebná, ale usnadní práci

Všechna obranná zařízení - lapáky, lapače, i trojnožky, se dají použít bez insekticidů, pouze s feromonovými odparníky, které do nich nalákají kůrovce. Kmeny smrků se zavrtanými lýkožorouty se potom musejí z lesa včas odvézt. Pokud se chemie použije, usmrtí je na místě.

Stráský však k použití chemie v národním parku potřebuje výjimku, kterou uděluje Správa národního parku. Zatím ji nemá, ale redakci iDNES.cz ve čtvrtek řekl, že je to pouze otázka několika dnů.

"Ředitel Stráský nemůže v žádném případě předjímat, že výjimku dostane. Nemůže na úředníky státní správy dělat žádný nátlak, měli by se chovat nezávisle," oponuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

 

Kde kontrolovala inspekce

cesta od Hraběcího mostu směrem ke Ztracenému mostu
cesta podél Modravského potoka
červená turistická trasa směr k Černohorské nádrži
cesta od Černohorské nádrže k Černohorskému močálu
cesta od Černohorské nádrže směrem na Filipovu Huť
trasa mezi Novou Studnicí a rozcestím Bavorská cesta
cesta z rozcestí Bavorská směrem na Předěl

 

Martina Procházková iDNES.czVáclav Janouš MF DNESČTK

 

Zdroj:http://budejovice.idnes.cz/Clanek.aspx?c=A110506_094324_budejovice-zpravy_taj 

 

 

Stráskému projde všechno, i travičská epizoda

  • PDF

Stráskému projde všechno, i travičská epizoda

Ředitel Národního parku Šumava byl přistižen, že porušil zákon a rozmístil po svěřeném území lapáky na kůrovce napuštěné jedem.

EKOLOGIE
Čestmír Klos | 06.05.2011 - 12:29
Jan Stráský žádnou výjimku na nasazení jedů nemá. Ví však, že ji dostane a my brzy seznáme pramen této jistoty.

Ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský byl přistižen, že porušil zákon i opatření ministra a rozmístil po svěřeném území lapáky na kůrovce napuštěné nepovoleným jedem cypermethrinem. Upozornilo na to Hnutí Duha. Celkem je na území parku instalováno 33 600 obranných prostředků, z nichž značnou část tvoří právě jedovaté trojnožky.

Stráský stojí za svou jedovou protikůrovcovou hradbou s odhodláním husity a „válečnému zpravodaji“ z ČTK, který v obranné linii postrádá feromonové lapače, vysvětluje strategii: (Feromonové) „lapače se v naší obranné sestavě používají spíš na monitoring, než jako bojový nástroj.“ A když popisuje ony „bojové nástroje“, čímž míní lapáky napuštěné jedem, pochvaluje si, že jsou pětkrát účinnější, než se používaly dosud.

Jedovaté látky jsou v národním parku přísně zakázány a k jejich mimořádnému užití je potřeba schválení výjimky ze zákona. Jenže tu Jan Stráský nemá.

Jenže jedovaté látky jsou v národním parku přísně zakázány a k jejich mimořádnému užití je potřeba schválení výjimky ze zákona, kterou vydává odbor státní správy při národním parku. Stráský však žádnou bumážku nemá. Ví však, že ji určitě dostane, a my se o prameni jeho jistoty záhy dovíme taky.

Ale teď je chycen bez papíru. To je pohrdání zákonem. A taky ministrem, který ho s velkým rizikem a proti zdravému rozumu do funkce ředitele jmenoval. Výslovnou ministrovou podmínkou bylo „nepoužívat biocidní prostředky v porostech, kde jsou stanoviště ovlivněna vodou“. Přitom některé trojnožky s vychvalovanou pětkrát účinnější látkou stojí přímo v loužích, obsazených mnoha živočichy. Mnohdy jen několik metrů od prvních zón, jejichž život nežádoucím způsobem ovlivňují.

Zákone uhni!

Vůči výtkám k nepovoleným zásahům proti kůrovci v národním parku Stráský v pátek vystoupil na svou obranu. Flagrantní porušení zákona na ochranu přírody a krajiny sice přiznal, ale jedním dechem ho bagatelizoval: „I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod, a to včetně využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky.Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku díky přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů.“

Na Šumavě zřejmě platí jiná ústava, když pro ředitele národního parku je zákonnou povinností cíleně porušovat zákon, ještě k tomu ve jménu tak ušlechtilé věci, jako je majetek státu. Navíc Stráskému zřejmě nikdo nikdy nevysvětlil, že není v čele lesního závodu, ale národního parku. A v něm platí docela jiný žebříček a ten největší majetek státu, ekonomicky nevyčíslitelný, je v zachovalé přírodě v celé její rozmanitosti. Včetně vývratů a polomů a následného žíru kůrovce.

Spor je rovněž o umístění chemických lapáků, které mají podle svědků ohrožovat biodiverzitu i v těch nejcitlivějších místech parku. Stráský se brání: „Otrávené lapáky a trojnožky byly instalovány pouze do druhých a zásahových zón. Do prvních zón ani do bezzásahových druhých zón umisťovány nebyly.“

Jan Stráský bagatelizuje smrtící účinky jedu na ostatní druhy hmyzu a jiné živočichy a dál trvá na jejich používání v národním parkuJenže pozorovatelé z Hnutí Duha řadu takových lapáků nafotografovali, a tak se Jaromír Bláha z této organizace nebojí říct natvrdo: „Ředitel parku neříká pravdu. Klády postříkané pesticidy jsme opravdu nalezli také uvnitř míst, která ministr výslovně vyčlenil pro ponechání divoké přírodě. Máme zdokumentované otrávené klády podél cesty, která vede napříč Mlynářskými slatěmi.“

Spor o umístění jedovatých pastí do citlivých míst by mohl zakrýt skutečnost, že problém instalací otrávených lapáků se týká celé Šumavy. Proto Bláha zdůrazňuje: „I rozmístění jedů na dalších místech bylo bezesporu ilegální. Neomluvitelné je také umístění pesticidy postříkaných klád padesát metrů od rašeliniště nebo přes příkop, kterým při dešti voda protéká do potoka. Považujeme za nezodpovědné, že Jan Stráský bagatelizuje smrtící účinky jedu na ostatní druhy hmyzu a jiné živočichy a dál trvá na jejich používání v národním parku.“

Opožděná výjimka

„Díky změně vedení ve Správě národního parku se udělení výjimky na instalaci lapáků opozdilo, ale to je jen otázka několika dnů,“ vymlouvá se Stráský coby usvědčený viník. Nepochybně spoléhal na to, že se mu podaří vyměnit šéfa odboru státní správy ve Správě Národního parku Šumava (NPŠ), a to dřív, než se o lapáky napuštěné jedem začne kdokoli zajímat. Dosavadní náměstkové ředitele Správy NPŠ Tomáš Hlavatý, který vedl státní správu v národním parku, a Pavel Hubený, jenž byl letitým vedoucím CHKO Šumava, právo podepsat takovou výjimku přičiněním Stráského přišli.

Pro tuto roli si našel nového velmi tvárného člověka, který mu bude vděčný za tak vysoký post a jehož podpisem pod troufalou žádost by si mohl být jistý.

Nešika nebo zmanipulovaný člověk?

Václav Braun před nástupem na Správu NPŠ prošel velmi nepříjemným obdobím. Bylo proti němu zahájeno řízení o odnětí autorizace na posuzování vlivů na životní prostředí a hrozilo mu, že přijde o kulaté razítko. Posuzovaným dokumentem, kvůli kterému se dostal do úzkých, byly Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Ty mimo jiné vycházejí vstříc nejrůznější exploataci Šumavy, tedy proti duchu její ochrany coby národního parku. A Braun při posuzování údajně nepochopil ani zásady ochrany ptačích oblastí v systému Natura 2000, natož aby čelil plánovaným zásahům, neslučitelným s posláním parku.

Třínožky napuštěné jedem, jejichž účinnost si ředitel národního parku tak pochvaluje.

Dagmar Kjučuková, která za Okrašlovací spolek Zdíkovska podávala stížnost na nekvalifikovanost jeho posudků, říká, že by se sama nad ním slitovala. Tak byl ten člověk ze všeho nešťastný. Nabízí se otázka – byl tak důležitý dokument svěřen k posuzování zcela nezkušenému zelenáčovi v oboru nějakou těžko omluvitelnou náhodou, nebo se počítalo s tím, že vděčný Braun nezkříží žádnému navrhovanému záměru cestu?

A s čím počítá Stráský, když si na tak důležitý post, svým způsobem důležitější, než je post samotného ředitele, vybral měkkosrdcatého člověka, schopného však dělat boty z neznalosti? (S něčím Stráský ovšem nepočítal – že na Správě NPŠ se bude co nevidět muset vyjadřovat právě k oněm Zásadám územního rozvoje. A Braun je kvůli střetu zájmů nebude moci podepsat, ani kdyby mezitím získal deset podpisových práv.)

To vše samozřejmě nic nemění na nezákonnosti otrávených lapáků. Na Stráského žádost státní správa 19. dubna zahájila  řízení, jež musela otevřít připomínkám jeho účastníků, jimiž jsou zejména obce a nevládní organizace. Budou-li s vypořádáním svých připomínek nespokojeny, mohou se odvolat k ministerstvu životního prostředí. Což přinejmenším Hnutí Duha kvůli hromadné otravě Šumavy udělá. Až do pravomocného rozhodnutí nemá nikdo právo v národním parku instalovat otrávená zařízení, kdyby to byl sám bůh Šumavy.

Řetězec smrti

Jed, který by si vybral jen kůrovce, neexistuje. Má-li zabít kůrovce, zabije i další druhy hmyzu. Cypermethrin, který je základem šumavských nátěrů, je vysoce toxický pro všechny živočichy, kteří na lapáky usednou. U hmyzu účinkuje jako rychle působící neurotoxin. Na druh se samozřejmě neptá. A nejen to, dostane-li se do vody, vyhubí všechen vodní hmyz a ani ryby si před ním nemohou být jisté. Natož pulci a čolci.

Tím to ovšem nekončí. Když mrtvolky hmyzu sezobou ptáci, mohou to mít taky spočítané. U vyšších živočichů se jed projeví ohrožením plodnosti u samců a předčasnými potraty u samic. Ani lidé by si na napuštěné lapáky neměli sahat, ale varování na nich veškeré žádné.

Větší zásah do biodiverzity takřka všech druhů žijících v okolí si lze těžko představit. A na hranici první zóny parku či uvnitř dosud bezzásahové druhé zóny je to ničím neomluvitelné barbarství.

Větší zásah do biodiverzity takřka všech druhů žijících v okolí si lze těžko představit. A na hranici první zóny parku či uvnitř dosud bezzásahové druhé zóny je to ničím neomluvitelné barbarství. To je zářný příklad, jak se lidé podílejí na vyhynutí druhů. Jak se má vzácná můra na pokraji vyhynutí dovědět, že to je past jen na kůrovce, po jehož vyhynutí Stráský naopak prahne.

Měl by si ovšem vyměnit lesnické poradce. K uším jeho staropraktiků zřejmě nedolehlo, že i v hospodářských lesích se začínají uplatňovat mezinárodní standardy zdravého lesnického hospodaření, které vysoce rizikové chemické látky, jako je cypermethrin, vylučují. Není to pro lesníky národního parku ostuda, že stromy z okrajových zón nesmějí kvůli užití této chemie při prodeji získat certifikát správného hospodaření?

Ostatně lapáky v podobě padlých kmenů se v hospodářských lesích používaly odjakživa. Když do nich brouk nalétal, sloupaly se a kůra spálila. Žádná chemie k tomu nebyla potřeba.

Konečné řešení: vše zůstane, jak je

Nebýt pečlivých pozorovatelů Hnutí Duha, tohle všechno by veřejnosti zůstalo utajeno. A jen díky jim se na svůj jedovatý lep přichytil Jan Stráský sám. Nedodržel zákon, porušil zásady vyhlášené ministrem. Přitom ne na jednom nenápadném místě, ale na celé ploše parku! Co by se asi dělo v normálních časech a ve standardních podmínkách? Na Šumavu by přišlo politické a personální zemětřesení.

Proč si myslím, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa Jana Stráského z postu, jemuž nerozumí, ale razantně ho řídí v protisměru proti přirozenému vývoji, neodvolá? Protože ho vlastně ani nejmenoval. Úplně zapadlo, co Stráský ve slabé chvilce svěřil Instinktu: „Pan prezident Klaus mi řekl, že když jsem do toho deset let kecal, tak to mám jít udělat. Já jsem o tohle nestál a budu rád, až to skončí. Vždyť já jsem měl čas se do lesa podívat jen o Velikonocích dopoledne!“

V těch pár řádcích je řečeno vše – o síle postu, na němž se nemusí dbát na zákony ani na ministrovy příkazy, i o kvalifikaci pro ředitele národního parku. A jestliže si někdo představoval, že na základě shromážděných důkazů si ministr Chalupa uvědomí svůj omyl a začne ho napravovat, pak na to musí rychle zapomenout. Náš pan prezident se přece nikdy nemýlí.

Stráský: Na Šumavě se vytěží 400 tisíc kubíků dřeva

  • PDF

Lidovky.cz - zpravodajský server Lidových novin

Ředitel správy Národního parku Šumava Jan Stráský.foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

Stráský: Na Šumavě se vytěží 400 tisíc kubíků dřeva

2. května 2011  17:21
Na Šumavě začal boj s kůrovcem. Do prosluněných lesních stěn nalétli první brouci zhruba před 14 dny. Ředitel parku Jan Stráský předpokládá, že se letos vytěží zhruba stejné množství kalamitního dříví jako loni - tedy kolem 400 000 metrů kubických. Záležet bude na vývoji počasí. "Park je na rojení kůrovce připravený lépe než loni," řekl v pondělí Stráský.

Expertní skupina ředitele doporučovala proti lýkožroutům mnohem tvrdší zákrok. Vyhlásit chtěla kalamitní stav a napadené stromy chtěla ve velkém kácet i v dosud bezzásahových zónách. 

Posudek se bude zpracovávat měsíce
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na základě expertníhoMinistr životního prostředí Tomáš Chalupa oznamuje postup boje proti kůrovci na území Národního parku Šumava. posudku postup zmírnil. Vyloučil letecké postřiky a také používání biocidních prostředků k hubení kůrovce v prvních zónách. Ve druhých je nesmí těžaři používat na stojící stromy. 

Tam, kde kácení v nejcennějších zónách povolil, je podmínil v souladu s legislativou zpracováním vlivu těžby na evropsky cenné lokality NATURA 2000. V prvním rojení se tam kácet určitě nebude. Zpracování expertního posudku potrvá nejspíš měsíce.

Kladení nástrah skončilo
Kladení nástrah na první rojení kůrovců podle Petra Kahudy z oddělení ekologie lesa skončilo k 22. dubnu, kdy lesníci nahlásili celkem 33 600 kusů obranných prostředků - tedy ležících i stojících lapáků, lapačů, či otrávených trojnožek.

 

Čtěte také:


K 18. dubnu přitom bylo v parku podle mluvčí Jany Zvettlerová na kůrovce nachystáno 11 300 obranných opatření. Za pět dnů tedy dokázala správa parku obranná opatření zhruba ztrojnásobit.

 

Opatřeních je méně, jsou prý účinnější
"Musím se dovolávat expertů. Věřím, že jsme připraveni, i když jinak než to bylo v minulosti, a to jiným složením obranných opatření. Jejich počet je sice menší než loni, ale jsou mezi nimi daleko účinnější - daleko znamená pětkrát účinnější, některá opatření, takže když se to sečte, tak jsme určitě připravenější než loni," řekl Stráský. 

Rapidně podle něj poklesl počet feromonových odparníků - lapačů. Podle informací z 11 000 na 420 kusů. "Lapače se v naší obranné sestavě používají spíše na monitoring, než jako hlavní bojový nástroj," vysvětlil ředitel.

Smlouvy s těžaři
Na Šumavě bylo letos vytěženo zhruba 13 000 metrů kubických dřeva napadeného kůrovcem. V lese má své zastoupení asi stovka těžařských firem a živnostníků, park má uzavřené smlouvy s dvojnásobkem. Povolat je do boje s kůrovcem může prakticky ze dne na den.

Šumava

Počet lidí se v druhé polovině května či v červnu, kdy už bude jasné, kolik stromů kůrovec při prvním rojení napadl, zmnohonásobí, řekl Kahuda.

V lesích v majetku Správy Národního parku a CHKO Šumava bylo loni vytěženo rekordní množství kůrovcem napadeného dříví. Na 200 živnostníků a těžařských společností ho zpracovalo 347 000 metrů krychlových, což bylo o 16 procent více než v roce předcházejícím a nejvíce v dvacetileté existenci parku.

Lidovky.cz

ČTK

 

Zdroj: http://www.lidovky.cz/strasky-na-sumave-se-vytezi-400-tisic-kubiku-dreva-f6y-/ln_domov.asp?c=A110502_172145_ln_domov_mc 

Problém s kůrovcem na Šumavě bude řešit i Senát, na stole už má petici

  • PDF

Problém s kůrovcem na Šumavě bude řešit i Senát, na stole už má petici

27. dubna 2011  14:15
Přes třináct tisíc lidí chce, aby se česká vláda a parlament okamžitě začali zabývat situací na Šumavě. Právě tolik lidí, úplně přesně 13 200, totiž podepsalo petici Zachraňme Šumavu. Šumavští starostové ji předali senátorům a poslancům. Chtějí, aby zákonodárci zasáhli a lesy na Šumavě nenechali napospas kůrovci.  
Kůrovcem poničený les na Šumavě. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

"Protože má více jak deset tisíc podpisů, budou se peticí muset senátoři zabývat ve veřejném projednání," komentoval předseda Svazu šumavských obcí a starosta Horní Plané Jiří Hůlka, který podepsané archy do Prahy vezl.

Lidé podepsaní pod peticí tvrdí, že jsou znepokojeni odumíráním velkých ploch lesů a ponechání lesů napospas kůrovci.

Proto žádají zákonodárce, aby zastavili bezohledné ničení lesů, přizvali k řešení odborníky i vlastníky lesů na obou stranách hranice nebo aby ministerstvo životního prostředí nebylo ovlivňováno úzkou skupinou vědců a členů nevládních organizací.

Petici předali její iniciátoři předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové i předsedovi Senátu Miroslavu Štěchovi.   

"Myslím, že velká část veřejnosti je zděšena tím, k čemu na Šumavě došlo, a já se mezi tuto velkou část veřejnosti počítám," prohlásila pro ČTK předsedkyně Němcová po převzetí petice.

V médiích podle ní měli silnější hlas 'křiklouni', kteří si mysleli, že prostě je lepší, když Šumava vymře a potom se sama nějak obrodí". Zdůraznila, že ona tento názor nesdílí.

Petice kolovala po městech spolu s výstavou fotografií

Petice kolovala mezi lidmi tři roky. Provázela ji řada výstav snímků šumavského parku i besed. Výstava fotografií Zdenka Troupa měla vernisáž v září 2008, které se účastnil i prezident Václav Klaus.

Pak zamířila na Pražský hrad a do pětadvaceti měst, mezi kterými nechyběly České Budějovice, Olomouc, Písek, Pelhřimov, Klatovy, Železná Ruda nebo nejnavštěvovanější šumavská obec Kvilda.

U zrodu petice stál před lety tehdejší šéf Svazu šumavských obcí František Nykles. Nyní říká, že podpisů se dalo sehnat ještě více, kdyby měla putovní výstava větší reklamu.

"Petice kolovala po městech spolu s výstavou fotografií. Když ji lidé shlédli, mohli dobrovolně podepsat petici podle toho, jak na ně fotografie působily," říká Nykles.

Zdroj: http://budejovice.idnes.cz/problem-s-kurovcem-na-sumave-bude-resit-i-senat-na-stole-uz-ma-petici-11w-/budejovice-zpravy.asp?c=A110427_135254_budejovice-zpravy_pp

Lesník Schwarzenberg: Šumava je poklad, ze zásahů Stráského mám strach

  • PDF

Lesník Schwarzenberg: Šumava je poklad, ze zásahů Stráského mám strach

26. dubna 2011  13:28,  aktualizováno  16:47
TOP 09 nesouhlasí s postupem Jana Stráského v Národním parku Šumava. "Mám strach o osud Šumavy," poznamenal šéf strany Karel Schwarzenberg a připomněl, že býval lesníkem. Stráský prý jedná, jako by šlo o hospodářský les a ochrana přírody je upozaděna. Větší vliv by proto měli znovu získat přírodovědci.  
Stráského plán je lesnickým postupem pro hospodářské lesy, ne pro národní park, míní Schwarzenberg.

Stranu poslední vývoj kolem Šumavy vyděsil. "Už nemáme jen obavy, nýbrž strach," uvedl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Dodal, že Šumava je poklad, který nám byl svěřen a o který je třeba pečovat.

Dočasný ředitel národního parku podle Schwarzenberga snížil vliv vědců, když obměnil svou radu. "Stráského plán je lesnickým postupem pro hospodářské lesy, ne pro národní park," dodal Schwarzenberg.

Exministr životního prostředí a expert strany Bedřich Moldan dodal, že Stráský zásadně změnil dvacetiletou koncepci národního parku, která měla sloužit primárně k ochraně přírody.

Expert TOP 09 a exministr životního prostředí Bedřich Moldan

Expert TOP 09 a exministr životního prostředí Bedřich Moldan

"Jsem přesvědčen, že je třeba naprosto minimalizovat nebo dokonce úplně vyloučit zásah proti kůrovci v prvních zónách. V nedávné minulosti byly vyhlášeny i bezzásahové oblasti v částech druhých zón a bylo by potřeba toto velmi citlivě zmapovat a některý bezzásahový režim tam udržet," míní Moldan.

Odvolání Stráského TOP 09 nežádá. Strana uvítala rozhodnutí ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který Stráského koncepci seškrtal a umírnil.

Podle Chalupova náměstka Tomáše Tesaře se ministerstvo snaží, aby park plnil funkci ochrany přírody. Chalupa navrženou koncepci pro boj s kůrovcem minulý týden změnil. Kácet se sice smí i v nejcennějších lesích, dřevo však musí zůstat v parku k zetlení a do prvních zón nesmí vjíždět těžká technika.

Kácení na poslední chvíli oddálili ekologičtí aktivisté

V prvních zónách NP Šumava se mělo podle informací MF DNES začít kácet v úterý. Ekologické hnutí Duha ale ráno doručilo vedení parku zprávu o tom, že ke kácení je třeba posudek EIA (posudek vlivu na životní prostředí, pozn. red.). Ředitel podle hnutí překročí zákon, pokud do některých míst pustí dřevorubce.

Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský

Nový ředitel Národního parku Šumava Jan Stráský

"Podle platného usnesení MŽP musí Stráský nejprve nechat posoudit vliv plánovaného kácení na vzácnou přírodu, která je součástí soustavy Natura 2000 tak, jak vyžaduje zákon o ochraně přírody a krajiny. Navíc musí získat výjimky, jež zruší platnost zákona, podle kterého se v parku nesmí ničit přírodní ekosystémy anebo poškozovat místa, kde žijí státem chráněné druhy zvířat," upozornil Jaromír Bláha.

Vedení Šumavy tak od rána jednalo s právníky o dalším postupu - zda začít kácet, nebo požádat o tento posudek. A Hnutí Duha dalo nakonec za pravdu. Celou situaci na Šumavě to však zkomplikuje, protože vypracování posudku trvá několik měsíců. Vedení NP Šumava chtělo přitom proti kůrovci zasáhnout už letos.

"Nejde pouze o pořízení nějakých razítek. Bude se dělat nezávislý odborný posudek, který prověří, jestli vykácením dotyčných míst opravdu vzniknou menší škody než jejich ponecháním přírodě, jak tvrdí ředitel Stráský," dodal Bláha.

Zdroj: http://budejovice.idnes.cz/clanek.asp?c=A110426_131303_domaci_taj

Do sporu o kůrovce se vložil Klaus i Havel. Každý má ale jiný názor

  • PDF

iDNES.cz

Do sporu o kůrovce se vložil Klaus i Havel. Každý má ale jiný názor

Každá ze stran sporu o budoucnost Národního parku Šumava má svého prezidenta. V kůrovcové bitvě stojí proti sobě stojí názory nejen odborníků, ekologů nebo starostů ale i exprezidenta Václava Havla a současné hlavy státu Václava Klause.

(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Koláž - iDNES.cz

 

Skupina podporující razantní postup proti kůrovci a kácení i v nejpřísněji chráněných oblastech Šumavy, což prosazuje vedení správy národního parku v čele s Janem Stráským, má na své straně hlavu státu Václava Klause.

Skupina, kde převládají nevládní organizace, známé osobnosti a vědci, kteří se snaží zabránit zásahům v nejcennějších partiích přírodní rezervace, se chlubí podporou bývalého prezidenta Václava Havla.

Ten je jedním ze signatářů výzvy k záchraně Národního parku Šumava a připojil se k nové platformě ŠumavaPro. "Situaci, kdy v nejcennějších částech národního parku mají určovat vývoj pily dřevorubců místo divoké přírody, považuji za skandální," uvedl Havel.

Bývalý prezident už loni vyjádřil své stanovisko k této oblasti v otevřeném dopise premiérovi a evropským politikům. Dopis Havel podepsal s dalšími osobnostmi, a podpořil tak plán, aby na Šumavě vzniklo takzvané Divoké srdce Evropy, tedy oblast, kde se bude příroda vyvíjet zcela bez zásahu lidí.

Naopak Václav Klaus jako první už před půldruhým rokem podepsal petici Za zdravou Šumavu. Její organizátoři se snažili prosadit, aby v rámci boje proti kůrovci byl vyhlášen v parku stav nebezpečí, což by umožnilo kácet napadené stromy v nejvíce chráněných zónách.

Správa parku žádá ministra, aby povolil kácení

"Vyhlášení nějakého kalamitního stavu, který by umožnil dělat nutné zásahy, považuji za potřebné. Čekat donekonečna není možné," uvedl tehdy Klaus.

Plán na vznik oblasti, která bude na Šumavě zasvěcena pouze přírodním procesům, odmítá dlouhodobě. Tvrdí, že není správné pokoušet se vrátit divočinu do míst staletí kultivovaných lidmi.

Správa národního parku požádala nedávno ministerstvo životního prostředí, aby povolilo výjimku a umožnilo kácet stromy napadené kůrovcem v nejcennějších partiích rezervace.

Odpůrci zásahů v úterý oznámili, že Centrum pro výzkum biodiverzity, jež tvoří 115 vědců, pět ústavů Akademie věd a tři univerzity, vydalo stanovisko, které doporučuje ministrovi, aby plán na kácení v parku odmítl.

 

Hnutí Duha

„Hlavní je, že vědci potvrdili, že usychání smrků je v horských smrkových pralesích normální jev, že se lesy samy obnovují pod ochranou suchých stromů a že je to lepší, než vykácet holé pláně a pak se je snažit zalesnit. Jsou to experti, kteří přímo na Šumavě dělají své výzkumy a horské smrkové pralesy znají jako své boty,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

 Zdroj: http://budejovice.idnes.cz/do-sporu-o-kurovce-se-vlozil-klaus-i-havel-kazdy-ma-ale-jiny-nazor-pyc-/budejovice-zpravy.asp?c=A110413_110558_budejovice-zpravy_pp 

Více článků...