www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Sob07212018

Last update11:57:26

Back Politika Politika Pronájmy

Pronájmy

Reakce na článek o HOPB

  • PDF

Vážení přátelé, 31. ledna 2012 jsem na svých webových stránkách uveřejnil článek s názvem "Vysvědčení OPB vers. Jihočeši 2012". V tomto článku popisuji svůj pohled na fungování hnutí HOPB za poslední rok, mimo jiné jsem okomentoval i dle mého názoru nestandardní obchodní činnost dvou kandidátů do komunálních voleb. Ondřeje Doležala a Martina Koláře. Reakcí pana Koláře, šéfa kulturního domu Slávie pro styk s veřejností, člena HOPB bylo dnešní založení těchto webových stránek (ke shlédnutí zde: http://www.nejvetsipicavemeste.cz/) se vzkazem:

 

Tady máš na rozloučenou ode mě: www.nejvetsipicavemeste.cz A ano - toto už je vulgární. Martin Kolář

Celý článek...

Tajemník magistrátu vysoutěžil luxusní byt za 1950 ,- Kč/měsíc!

  • PDF

Zdeněk Řeřábek v roce 2000 získal nájem luxusního městského bytu o rozloze 103,7 m2 v čerstvě zrekonstruovaném domě na Piaristickém náměstí za 1 952,- korun/měsíc.

Výše uvedený byt pan Řeřábek získal ve výběrovém řízení na pronájem bytu a o výsledku výběrového řízení rozhodla rada města České Budějovice. Výběrové řízení je vhodné pro zájemce o městský byt, kteří nechtějí nebo nemohou čekat v pořadníku. Musí ovšem počítat s vysokým nájemným.

Tajemníkův byt je celé první patro tohoto domu na Piaristickém náměstí.

Jenže výběrové řízení ve skutečnosti neproběhlo.To potvrdil nejen ředitel Správy domů Ladislav Wolf, ale také JUDr. Homolka, právník kanceláře primátora města České Budějovice v oficiálním dokumentu města České Budějovice. Tito dva tvrdí, že o přidělení luxusního bytu Zdeňkovi Řeřábkovi rozhodla rada města svým usnesením o výměně bytu, tedy přesněji řečeno o výměně garsoniéry v ul. Vrbenská za byt 3+1 o rozloze 103,7 m2 na Piaristickém náměstí.

Dokument zde: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=explorer&chrome=true&srcid=0BwjAGgH9swRHNGJlZGFhN2UtYmNlYy00NDM3LWFkMjEtMGJlNGZkM2Y5OWZh&hl=en_US

Proč tento nesoulad ve tvrzeních?

Podle vyjádření tehdejšího náměstka primátora pro správu městského majetku rozhodovala ve výběrových řízeních na byt výhradně výše nájemného.

Ovšem ne v případě tajemníka magistrátu Zdeňka Řeřábka. Z výběrového řízení se stala výměna bytu.

Proč?

Tajemník magistrátu Zdeněk Řeřábek "vysoutěžil" byt za nejnižší možné regulované nájemné, takže v době, kdy Zdeněk Řeřábek získal byt v prvním patře pro sebe za 1 952,- Kč/měsíc, platila rodina s dvěma malými dětmi, která bydlela o patro výše, za stejně velký byt 8 306 Kč/měsíc.

Pan Řeřábek městu na nájmu zaplatil za období let 2 000 - 2011 minimálně o 695 482,- korun méně, než nájemce stejně velkého bytu o patro výše, přičemž plat malý neměl a sociální nouzi nepociťoval. Tajemník Řeřábek dostal v letech 2000 - 2011 od města plat a odměny za výkon své funkce ve výši Kč 5 005 459,-.

Rada města přidělila tajemníkovi magistrátu Zdeňkovi Řeřábkovi byt za nájemné podle v vyhlášky MF č. 176/1993 Sb., přičemž § 2 této vyhlášky stanovuje, že regulaci není možné použít pro byty, u nichž se sjednává nájemní smlouva s novým nájemcem. Tedy vyjma několika případů, mimo jiné případu výměny bytů podle § 715 a § 716 občanského zákoníku. Ale jde skutečně o výměnu bytu podle § 715 a § 716 občanského zákoníku?

§715

 

Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu. Souhlas i dohoda musí mít písemnou formu.

 

 

§716

 

§716 (1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne.

1) § 715 občanského zákoníku hovoří o pronajímatelích a nájemcích v množném čísle.

2) Žádná písemná dohoda neexistuje.

3) § 716 nebyl naplněn, soud se výměnou nezabýval.

O výjimce z ustanovení § 2 vyhlášky MF č. 176/1993 Sb. tedy hovořit nelze.

Další zajímavostí je jedno z Pravidel pro přenechání bytů do nájmu v domech v majetku města České Budějovice schválených radou města České Budějovice 21. 6. 2000. Tato pravidla totiž určují, že nový nájem bytu bude sjednán na dobu určitou jednoho roku s možností prodloužení v případě bezproblémového užívání bytu. Zdeněk Řeřábek získal nájem bytu na dobu neurčitou, a to se smlouvou prakticky nevypověditelnou, protože Správa domů uzavřela se Zdeňkem Řeřábkem dohodu, že nájemní smlouvu lze vypovědět pouze na základě § 711 občanského zákoníku a se souhlasem soudu.

 

Napadá mne tedy několik otázek:

 

- Proč rada města ve výběrovém řízení namísto výběrového řízení rozhodla o výměně bytu?

- Proč rada města přivolila k výměně garsoniéry na Vrbenské ulici za 3+1 v zrekonstruovaném domě na Piaristickém náměstí?

- Proč výherce výběrového řízení neplatí komerční nájemné?

- Proč platí tajemník magistrátu regulované nájemné, když sama vyhláška, na kterou se smlouva odkazuje toto neumožňuje?

- Proč město uzavřelo nevypověditelnou nájemní smlouvu na dobu neurčitou, která je jednoznačně výhodná pro pana Řeřábka a ani trochu pro město?

- Proč město nevypoví nevýhodnou nájemní smlouvu na byt, když nájemník byt neužívá prokazatelně více než dva roky?

- Došlo, a případně kolikrát, a v kterých případech, k porušení zákona?

 

Rozhodnutí rady města zde:

https://docs.google.com/leaf?id=0BwjAGgH9swRHZmIzYTE3NTItMWZmMS00YzcyLTkwM2MtZDdhMWEyZjMzZmFh&hl=en_US

 

Nájemní smlouva Zdeňka Řeřábka zde:

https://docs.google.com/leaf?id=0BwjAGgH9swRHZDNhMGEyM2MtM2U4YS00ZjdlLWJiNGItYjQ2ZWEwYTQ0NzIx&hl=en_US

https://docs.google.com/leaf?id=0BwjAGgH9swRHNDkxNjM1OTQtZGMwOC00YmRlLThiY2EtZjA4M2Y0YTJkMGJm&hl=en_US

https://docs.google.com/leaf?id=0BwjAGgH9swRHOThlYTkxNWEtNDcyOS00MWU3LThjMGUtYTAwMTk0N2FmNjU1&hl=en_US

https://docs.google.com/leaf?id=0BwjAGgH9swRHYjc2Y2RkMjgtZmVmMy00NjA0LWFkMmMtNWUxMjU0NGM5NzRj&hl=en_US

 

Dokument zabývající se usnesením rady města, částkami za nájemné a platem tajemníka magistrátu Řeřábka zde:

https://docs.google.com/viewer?

a=v&pid=explorer&chrome=true&srcid=0BwjAGgH9swRHNGJlZGFhN2UtYmNlYy00NDM3LWFkMjEtMGJlNGZkM2Y5OWZh&hl=en_US

 

Vyhláška MF č. 176/1993 Sb. zde:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vyhlasky_1191.html?year=1993#Pozn%C3%A1mky+pod+%C4%8Darou

 

Pravidla pro přidělení nájmu bytu v majetku města - schválena RM 21.3. 2000 zde:

https://docs.google.com/document/d/1BpqhVxBpFfuSLLr8cUo_XR1gtxYNzpWlnmuMT8kSon8/edit?hl=en_US

 

§ 711 občanského zákoníku zde:

http://zakony-online.cz/?s6&q6=711

 

§ 61 Služebního zákona zde:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/sluzebni/cast4.aspx

(1) Státní zaměstnanci jsou povinni

a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice; věrností se rozumí dodržování Ústavy České republiky, jejího právního řádu při uznání práv a svobod a při dodržování zájmů České republiky,

b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,

c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu výkonu a služební předpisy,

d) plnit služební úkoly na svém služebním místě osobně, řádně a včas,

e) prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního úřadu,

f) dodržovat služební kázeň,

g) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o svobodném přístupu k informacím,35) jestliže to patří k jejich služebním úkolům,

h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu služby a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni. Povinnost zachovávat mlčenlivost, která státním zaměstnancům vyplývá ze zvláštních právních předpisů, není dotčena,18),36)

i) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem služby ve prospěch vlastní nebo někoho jiného,

j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem,

 

Ladislav Vrábel

 

Kandidát HOPB do zastupitelstva města získal nájem nebytových prostor za ... .

  • PDF

Vážení přátelé, dnes bych rád trochu zabrousil na pole českobudějovické kultury ve spojení s politikou. Nevím, jestli bych měl napsat o "kulturním lobby v politickém vedení města", o "politickém lobby v oblasti kultury", nebo spíše o "obchodních zájmech schovaných za veřejně prospěšnou činnost v oblasti kultury za podpory politické garnitury".

O nájmech, pronájmech a podnájmech nemovitostí ve vlastnictví města rozhoduje rada města. Rada města, jakožto orgán samosprávného celku je povinna se řídit Zákonem o obcích. Paragraf 39 ukládá obci povinnost, v případě záměru obce nemovitý majetek pronajmout, nejprve svůj záměr zveřejnit, aby mohli svůj zájem vyjádřit a specifikovat i ostatní subjekty. Představuji si to tak, jako to bylo v případě nebytových prostor, kde provozujeme pizzerii. Správa domů a magistrát města zveřejní záměr prostory pronajmout, vypíše se výběrové řízení a následně rada města vybere pro město nejvýhodnější nabídku.


§39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce[3b] obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona[15a] platného ke dni zveřejnění záměru.
Paragraf 39 také určuje, že při převodu majetku je třeba vycházet z ceny v místě a čase obvyklé. Odchylky od ceny obvyklé je třeba odůvodnit. Je otázkou, co se rozumí pojmem "úplatný převod majetku", ale jelikož zákon nehovoří o "úplatném převodu majetkových práv", nebo o "prodeji majetku", řekl bych, že by se určování ceny pronájmů a podnájmů mělo určovat taktéž dle ceny v mítstě a čase obvyklé. Možná mne nějaký právník opraví s tím, že "úplatný převod majetku" znamená pouze "prodej majetku", to opravdu nevím, ale i tak je zde zvyk pronajímat městský majetek za cenu v čase a místě obvyklou, popř. nejvyšší nabídce. Minimálně při žádosti o pronájmu Fresh Pizzerie u Žáby žádali, primátor Thoma, náměstek Joch i ředitel Správy domů Volf cenu v čase a místě obvyklou. Podle ředitele Volfa je cena za restaurační provoz v této lokalitě cca. 3 000 Kč/m2/rok. Taktěž dle náměstka Jocha.


§39 (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvykle musí být zdůvodněna.
V České ulici stojí dům v majetku města, ve kterém se nachází  kavárna Horká Vana. Jejím provozovatelem je Ondřej Doležal. Člověk, který od roku 2006 provozoval bar v klubu Solnice. K provozu klubu Solnice bych se nerad vracel nějak dopodrobna, pro vysvětlení situace snad postačí říci, že dramaturgii klubu se věnoval Jiří Grauer z Baziliky, ten stojí za všemi těmi skvělými koncerty v Solnici, Ondřej Doležal měl s o.p.s. Bazilika smlouvu na provoz baru - kavárny. Za komerční nájemné, se svým ziskem. Když se majitelé domu, kde sídlil klub Solnice rozhodli, že dají přednost jinému typu provozu, Ondřej Doležal se svou manželkou Radkou Doležalovou a novinářem Tomášem Plhoněm založili Občanské sdružení "Nová Solnice". Zakladetelka klubu Solnice (původního) Kateřina Melenová k aktivitě sdružení uvedla pro Deník toto: „Přijde mi to velmi nekreativní. Nedokážu si představit, že v prostoru, kde je Tyché, by se mohly dít věci, které byly v Solnici. Není úplně šťastné to nazývat takhle, Solnice je jenom jedna. Ale když to tak chtějí, nemám s tím sebemenší problém,“

Ondřeji Doležalovi jsem položil několik otázek:

 

Ondřeji, jakým způsobem jsi získal nájem na klub? Máš nějaké nadstandardní podmínky? O výběrovém řízení jsem neslyšel?

Ondřej Doležal mi odpověděl:

"Ladislave, rád ti odpovím, protože tam, kde hledáš nějaké nestandartní postupy, je vše standartní. Nájem jsem nezískal, nájem mi určila rada města na základě žádosti, kterou jsme jako občanské sdružení podali v době před odvoláním primátora Thomy na jaře 2010. Výši nájmu určila Rada s přihlédnutím druhu provozu a nákladům na takový provoz.

Prostor byl připravován pro divadlo J.K Tyla, ale konečná výše nutných prostředků na rekonstrukci pro tento typ souboru (cca 15 milionů) se v rozpočtu města nenašla.

Podmínky mám běžné, standartní smlouva o nájmu nebytobých prostor se Správou domů ČB. Já například nemám ve sdružení žádnou mandátní, či jinou smlouvu ,vše okolo kultury v našem klubu ( a jsou to desítky hodin týdně) dělám zdarma. Příjmy našeho sdružení jdou po pokrytí nájemného a energií výhradně na naše kulturní akce."

Zažádal jsem tedy o informace o tomto naprosto standardním pronájmu nebytových prostor a od právního oddělení magistrátu měta jsem získal "Žádost o pronájem prostor Česká 7" včetně příloh, rozhodnutí rady města o uzavření nájemní smlouvy (bez výběrového řízení), Smlouvu o pronájmu nebytových prostor, Žádost o podnájem nebytových prostor Česká 7 včetně příloh a Dodatek k nájemní smlouvě.

Žádost o pronájem prostor Česká 7 obsahuje tři odstavce. V prvním "Dramaturgie a podpora občanskému sdružení" se dočteme o skvělé kulturní minulosti klubu Solnice. Pojednání je příliš rozsáhlé, než abych jej přepisoval, poslední věta však vystihuje vše: "Tuto dramaturgickou linii se zavazujeme zachovat."

V druhém odstavci "Rekonstrukce" chce sdružení "zmínit nutnost elektrického připojení 380W, vyřešení vzduchotechniky a nutnost maximálně možného odhlučnění". Cituji dále: "Proto stejně jako v projektu připraveném pro soubor J.K.Tyla, navrhujeme vybourání nových vstupních dveří v místnosti se sloupy (sál č. 2), aby provoz ven a dovnitř neprobíhal z ulice do kulturního sálu (sál č. 1) a oba sály od sebe také oddělit dveřmi. Po stavebních úpravách, které by připravili prostor k účelu užívání (elektroinstalace, omítky, topení, sociály, podlahy, atd.), nepředpokládáme žádné další investice ze strany majitele objektu, současná prostorová situace nám naprosto vyhovuje."

Třetí odstavec se jmenuje "Nájemné". Tento odstavec je na celou stránku. Začíná dlouhým výčtem nákladů na provoz kavárny a vysvětením, že "činnost sdružení by měla být co možná nejnezávislejší na různých typech dotací a vnějších podpor. Sdružení bude plnit veřejně prospěšnou činnost v zájmu občanů a kulturního klimatu města České Budějovice, proto by nemělo být srovnáváno s běžným komerčním pronájmem." Následuje nabídka výše nájemného 468 - 700 Kč / m2 / rok, ale také "nabízí ke zvážení možnost počátečního režimu, kdy by se město po určenou dobu (maximálně pak 6 měsíců) vzdalo nároku na nájemné a umožnilo tak sdužení seznámit veřejnost s novým projektem."

Rada města 16. 6. 2010 bez výběrového řízení i bez vyvěšení na úřední desce schvaluje občanskému sdružení Nová Solnice uzavření nájemní smlouvy za účelem provozu klubu a kavárny za 468 Kč / m2 / rok. Slevu 30% na nájmu dává na půl roku od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011.

Následně žádá Ondřej Doležal za občanské sdružení Nová Solnice o podnájem 102 m2, tedy o kavárnu Horká Vana. 2. 3. 2011 schvaluje rada města podnájem části nebytových prostor pro Ondřeje Doležala za účelem provozování kavárny v rámci klubu Horká Vana za stejných nájemních podmínek.

Výsledkem je, že Ondřej Doležal má kavárnu s ročním nájemným ve výši 308 Kč / m2/ rok do 30. 6. 2011 a následně za 468 Kč / m2 / rok. Celý nebytový prostor má rozlohu 205 m2, z toho kavárna čítá 102 m2. Ondřej Doležal tak za rok 2011 městu zaplatí na nájemném 40 575 Kč za prostory pro provoz kavárny, sdružení Nová Solnice 40 973 Kč za nájem prostor klubu. To je asi třináct% běžného nájemného.

Sdružení Nová Solnice získala od Statutárního města České Budějovice v rámci dotačních opatření na podporu kultury pro rok 2011 Kč 306 000,-.

Na stránkách Kulturního Mostu, kde před odchodem na mateřskou dovolenou pracovala Radka Doležalová (za cca 28 000 Kč / měsíc čistého) se dočtete že "Nová Solnice o.s. proovzuje občanské sdružení Nová Solnice."  Co to znamená nevím, ale najdeme zde kontakty, které můžeme použít, pokud bychom cítili nutnou potřebu provozovatelům kavárny poděkovat za jejich přínos městu.

 

Zdroj:

http://www.kulturni-most.cz/kulturni-databaze/detail/jihocesky/ceske-budejovice/ceske-budejovice/12203-nova-solnice-o-s/

Subjekt

Nová Solnice o.s.

Mobil: +420 604 721 180

Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

WWW: www.horkavana.cz

Popis tvorby: Nová Solnice o.s. proovzuje občanské sdružení Nová Solnice. To vzniklo konem roku 2010 na základě "nesouhlasu" se zavřením klubu Solnice. Chceme navázat na dramaturgii i styl fungování klubu a přinést i něco navíc.

 

členová Nová Solnice o.s.:

Ondřej Doležal (jednatel)

Radka Doležalová

Tomáš Plhoň

Poznámky:

Kraj: Jihočeský kraj

Adresa: Česká 7

České Budějovice

37001

 

Na závěr ještě dvě otázky z mé strany:

 

Ondřeji, jaké je Tvé vzdělání a praxe v oblasti gastronomie?

 

Ondřej Doležal:

"K otázce: Pro provoz klubu, jakým je Horká vana by pouhá hotelová škola nestačila, člověk potřebuje mít široký kulturní rozhled a zkušenosti z provozu např. divadla. Dramaturgie a provoz klubové scény je v tomto případě důležitější než jak např. složit ubrousek."

 

Odkdy se zajímáš o politiku? Kde a jak jsi se politicky angažoval?

 

Ondřej Doležal

"O politiku se jako aktivní občan zajímám od mladých let. Nepreferuji ideologie, předvolební slovní ekvilibristiku a monopolizaci a centralizaci politické moci, volím slušné politiky středopravých stran, sympatizuji se zelenou politikou a podporuji přímou demokracii. V ČB jsem kandidoval do voleb do obec. zastupitelstva za HOPB."

 

Tímto bych vážení přátelé dnešní článek ukončil. Podnikání v oboru gastronomie se sice věnuji od roku 1996, ale necítím se býti dostatečně kompetentní k tomu, abych tuto výše popsanou podnikatelskou aktivitu hodnotil. Ani v oblasti politiky se necítím být dostatečně kompetentní, poněvadž, přestože bych se mohl nazvat aktivním občanem, rozhodně nejsem aktivním občanem již od mladých let. Jen se tak smutně ptám, kde jsem udělal chybu? Pokud je toto standardní způsob podnikání ...

Ladislav Vrábel

 

O nájemních smlouvách

  • PDF

Tento web vznikl proto, abych Vás, spoluobčany, informoval o tom, jakým způsobem se město rozhodlo vypořádat s naší pizzerií. Poté, co jsme si napůjčovali peníze a zadlužili se na dalších deset let,  vybudovali pizzerii a v ní pracovali, obchod rozběhli, přišla z města výpověď z nájmu - bez udání důvodu. S jednoměsíční lhůtou. Řeknu Vám, nebyl to příjemný pocit. Ani trochu. Nejdříve jsem si řekl "to je konec", moje partnerka (obchodní) plakala. Řekl jsem si, že to takhle nenechám, že žijeme v demokracii, v právním státě a že takhle se orgán, jako je město, přece k občanům - živnostníkům - podnikatelům, kteří platí daně, nájmy a dávají zaměstnání spoluobčanům, chovat nemůže.

Nechci se v tomto článku zabývat tím, co město vedlo k vypovězení nájemní smlouvy. Asi všichni víme, že za výpovědí stál sousedský spor, který byl dle mého názoru až sekundární příčinou. Primární příčinu spatřuji v touze "zabavit a přerozdělit" prosperující podnik, do kterého kdosi zainvestoval. Nejlépe zdarma, jak jinak. V tomto článku bych se rád zabýval možností výpovědi naší nájemní smlouvy. Společnost Fresh CZ s.r.o., jež provozuje Fresh Pizzerii u Žáby má s Městem České Budějovice, v zastoupení Správou Domů s.r.o., uzavřenou nájemní smlouvu na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou jeden měsíc. Zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor v §10 říká, že smlouvu lze vypovědět bez udání důvodu, pokud není dohodnuto jinak. Ono "dohodnuto jinak" znamená, pokud ve smlouvě není ustanovení o výpovědi smlouvy. V naší nájemní smlouvě ustanovení o výpovědi máme. Říká se v něm, že pronajímatel je oprávněn vypovědět smlouvu v případě prodlení s placením nájemného. My nájemné platíme řádně dle smlouvy. S tím jsem také smlouvu podepisoval a asi bych nebyl duševně úplně v pořádku,  kdybych se rozhodl do podniku investovat pro mne opravdu hodně peněz, a zároveň si měl myslet, že nám Město může dát výpověď bez udání důvodu v jednoměsíční výpovědní lhůtě. Jenže ředitel a právní zástupce Správy Domů a vedení Města jsou jiného názoru.  Přestože je v naší smlouvě jasně dohodnuto, že pakliže budeme řádně plnit smlouvu a řádně platit nájemné, smlouva bude trvat, naši radní a vedení Správy domů tvrdí, že to, co je uzavřeno ve smlouvě je neplatné, protože takhle to vlastně oni nechtěli. Jako argument použili nejprve tvrzení, že si mezi sebou jeden odbor Města a Správa Domů nepředali dokument, který mělo město samo sobě povolit uzavření nájemní smlouvy. Paní doktorka Moravcová z Okresního soudu dala, nevím proč, Městu zapravdu. Krajský soud ovšem rozsudek Okresního soudu zrušil s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu a vrátil věc k opětovnému projednání Okresnímu soudu. Tady opět Okresní soud rozhodl ve prospěch Města. Tentokrát paní doktorka Hrabová. Já s jejím rozsudkem nesouhlasím, myslím si, že postrádá logiku a spíše se "snaží najít logiku" v tvrzeních protistrany. Troufám si říci, že její rozsudek je nespravedlivý, protože v situaci, kterou považuje za nejasnou, se pokouší chránit zájem města, jakožto vlastníka objektu, ale na úkor občana a na úkor sepsané dohody. Pokud by se měla v naší zemi praktikovat tímto způsobem spravedlnost, nežil bych zde. Naštěstí jde jen o rozhodnutí prvoinstančního soudu. Ovšem dostáváme se zpět k možnosti vypovězení nájemní smlouvy. My tvrdíme, a to od počátku sporu, že v žádném případě nenastal žádný důvod k vypovězení nájemní smlouvy, protože nikdy nebylo porušeno žádné ustanovení nájemní smlouvy. Město tvrdí, že sice nebylo porušeno žádné ustanovení nájemní smlouvy a podle nájemní smlouvy je náš nájemní vztah platný, dokonce tvrdí, že v případě posuzování nájemní smlouvy tak, jak je sepsána, je smlouva nevypověditelná, pokud budeme dodržovat její podmínky, ale že Město je oprávněno nám nájemní smlouvu vypovědět, protože vlastník nemovitosti nemůže být omezen v nakládání se svým majetkem. Tomuto naprosto nesmyslnému tvrzení dala doktorka Hrabová zelenou. S odvoláním na občanský zákoník. Jeden můj kamarád z Prahy mi před pár dny poslal odkaz na článek níže. Tento článek naprosto potvrzuje to, že Město nemůže porušit svou písemnou dohodu - smlouvu - jen proto, že je vlastníkem nemovitosti a právě se rozhodlo, že je pro Město smlouva nevyhovující. No uznejte sami. Kde by potom byla spravedlnost, kdyby Město mohlo rušit jednostranně své obchodní smlouvy jen na základě tvrzení, že majitel domu je oprávněn se svým domem nakládat, jak uzná za vhodné.

Ladislav Vrábel

 

epravo

70479. Lze uzavřít smlouvu o nájmu nebytových prostor na dobu neurčitou bez možnosti jejího jednostranného ukončení?

V rámci výkonu právní praxe jsme v nedávné době byli konfrontováni se smlouvou o nájmu nebytových prostor uzavřenou na dobu neurčitou, ve které byly výpovědní důvody sjednány ve zcela minimálním rozsahu, a to ve všech případech pro porušení smlouvy ze strany nájemce. Takto koncipovaná smlouva je za situace, kdy nájemce řádně dbá svých povinností a nedopustí se porušení svých smluvních či zákonných povinností, z pohledu pronajímatele fakticky neukončitelná. Jakkoli se z pohledu obecných právních zásad zdá být nemožné, aby smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité činnosti, resp. závazek tuto činnost strpět, byla uzavřena bez možnosti jednostranné výpovědi bez uvedení důvodu, v případě nájmu nebytových prostor tuto možnost platné právo zdá se připouští.

 

 

Nový obrázek

Dle ustanovení § 10 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, platí, že, je-li nájem uzavřen na dobu neurčitou, jsou pronajímatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li dohodnuto jinak. Dovětkem, který v praxi působí výkladové problémy, je právě ono „není-li dohodnuto jinak“.  

Ustanovení § 10 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor co do svého účelu koresponduje s ustanovením § 582 občanského zákoníku, které je však na rozdíl od prvně citovaného ustanovení kogentního charakteru. Zatímco tedy ustanovení § 585 občanského zákoníku připouští dohodou stran pouze ve smyslu upřesnění podmínek, za kterých je možné smlouvu vypovědět, ustanovení § 10 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor poměrně otevřeně umožňuje přípustnost výpovědi smlouvy zcela vyloučit.

Nabízí se samozřejmě úvaha, zda ustanovení § 582 občanského zákoníku nelze aplikovat i na smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavírané dle zákona č. 116/1990 Sb. na dobu neurčitou. Dle mého názoru však toto možné není. Především jde o okolnost, že zákon č. 116/1990 Sb. má povahu normy lex specialis ve vztahu k občanskému zákoníku jako normy lex generalis. I kdybychom ale aplikovali názor judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2003, sp.zn. 26 Cdo 1167/2001), dle kterého vztah lex specialis k legis generali  nevylučuje důvody zániku nájemního vztahu upravené v rámci obecných ustanovení o nájemní smlouvě (např. § 679, § 684 občanského zákoníku), resp. obecné důvody zániku závazků (např. § 48, § 584 občanského zákoníku), budeme aplikovat dvě normy stejné právní síly, z nichž jedna určité jednání výslovně připouští (§ 10 zákona č. 116/1990 Sb.) a druhá (§ 582 občanského zákoníku), byť sleduje odlišný účel, toto jednání v principu nevylučuje.

Izolovaný výklad zmíněných zákonných ustanovení tedy vede k závěru, že ujednání stran smlouvy o nájmu nebytových prostor, které by výslovně vylučovalo nebo v podstatném rozsahu omezovalo možnost ukončení nájemního vztahu jednostrannou výpovědí, lze platně uzavřít.

Je samozřejmě nutné mít na zřeteli, že i pro takové ujednání, jakým je výše zmíněná dohoda stran smlouvy o nájmu nebytových prostor, platí obecná ustanovení občanského zákoníku o právních úkonech. Nelze tedy v principu vyloučit absolutní neplatnost takového ujednání dle ustanovení § 39 občanského zákoníku. Za situace, kdy ustanovení § 10 zákona č. 116/1990 Sb. výslovně připouští ničím nelimitovanou dohodu stran, lze však stěží hovořit o tom, že ujednání ve smlouvě svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází. Zbývá tedy poslední argument, kterým je tvrzení, že se takové ujednání příčí dobrým mravům.

Na otázku, zda je diskutované ujednání ve smlouvě o nájmu nebytových prostor v rozporu s dobrými mravy, nechť si odpoví každý čtenář sám. Za situace, kdy nastolená otázka není uspokojivým způsobem zodpovězena v právní teorii ani rozhodovací praxi soudů, nám bohužel jiná možnost nezbývá.


JUDr. Jan Špaček

JUDr. Jan Špaček, advokát
autor působí v advokátní kanceláři ŠACHTA & PARTNERS, v.o.s. v Praze


ŠACHTA & PARTNERS, v.o.s.

Radlická 28/663
150 00 Praha 5


Tel.:    +420 251 566 005 
Fax:    +420 251 566 006
e-mail:  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Autor: JUDr. Jan Špaček ( ŠACHTA & PARTNERS, v.o.s. )pošli emailemvytiskni článek

8.2.2011

Tajemníkův byt nad pizzerií

  • PDF

Jak vlastně bydlí tajemník magistrátu? Tajemník magistrátu bydlí v městkém domě. Na Piaristickém náměstí. Ne že by město mělo standartně byty pro úředníky /nebo snad někdo z Vás úředníků dostal  byt od města? Za stejných podmínek?/, ale tajemník magistrátu byt potřeboval. Pro město to bylo výhodné: tajemník městu přenechal nájem garsoniéry na Vrbenské ulici. Jeho nový byt je sice v centru, na jednom z nejhezčích míst, v domě kompletně zrekonstruovaném za městské peníze, ale je malý a drahý. Tento 103,7 m2 velký byt s okny do třech světových stran stojí tajemníka od roku 2000 necelé tři tisíce korun měsíčně.

Zdeněk Řeřábek obývá celé první patro tohoto domu

Vzhledem k valorizačním doložkám je bydlení v tomto bytě pro tajemník stále méně a méně finančně unosné. V roce 2006 už musel platit 3237/měsíc a je to horší a horší. Smlouva říká, že vypovědět nájemní vztah je možno pouze z důvodů uvedených v § 711 obč. zákoníku a jen s přivolením soudu, smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Jen pro zajímavost: byt o patro výše byl vysoutěžen za nejvyšší nájemné. Několikrát vyšší.

Ladislav Vrabel