www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Sob02172018

Last update04:24:44

Back Kauzy Kauzy Teplárna

Teplárna

Ředitel teplárny Blažek rezignoval

  • PDF
Můžeme pouze spekulovat, co skutečně vedlo Zdeňka Blažka k rezignaci na své posty v Teplárně. Ještě nedávno se na svém místě snažil udržet, nyní dobrovolně odchází. A s ním jeho "skupina z Plynárny". Vcelku narychlo.
Ladislav Vrábel
Článek z českobudějovického deníku
Čeká se na výsledky auditu a valná hromada má rozhodnout o nové koncepci řízení firmy.
Teplárnou v krajském městě otřásla nejvýraznější personální změna za poslední čtyři roky. Dosavadní generální ředitel Zdeněk Blažek včera oznámil, že podává výpověď a zároveň se i vzdává členství v představenstvu společnosti.
Funkce člena představenstva mu zanikne pravděpodobně 23. června 2011 na valné hromadě společnosti a generálním ředitelem Blažek (ODS) přestane být k poslednímu červencovému dni.
„K těmto krokům mne vedly zejména připravované změny v koncepci řízení společnosti spočívající v zavedení takzvaného německého modelu řízení s výrazným přesunem pravomocí z managementu společnosti na dozorčí radu, a to včetně provozních záležitostí. To mi nedává jasnou představu o mém dalším uplatnění jako vrcholného manažera,“ vysvětlil svůj krok Blažek.
„V úterý jsem převzal od pana Blažka výpověď. Než však opustí své místo, uplynou minimálně dva měsíce, v nichž bude vykonávat svou funkci,“ říká Josef Průcha (ČSSD), předseda představenstva teplárny, který jedním dechem ujišťuje, že fungování tohoto podniku vlastněného z většiny městem nebude ohroženo.
„Kvůli informovanosti představenstva jej budu muset svolat dříve než na původně plánované datum 3. června,“ popisuje další postup Průcha. Odvolání z funkce člena představenstva na základě jeho požadavku provede valná hromada.
Ve čtvrtek 19. května podali výpověď i čtyři vedoucí manažeři úseků controllingu, lidských zdrojů, informačních technologií a služeb. Důvody výpovědi nebyly podle Blažka uvedeny. Tyto pracovní poměry skončí k 30. červnu 2011. O postech nižších manažerů, než je generální ředitel, bude muset rozhodnout pro změnu představenstvo. Vyhraněný názor na působení Zdeňka Blažka v čele teplány má dlouhodobě jeden z menšinových akcionářů: „Odstoupení Zdeňka Blažka a jeho nejbližších spolupracovníků v době probíhajícího auditu považujeme za jednoznačný útěk před odpovědností a potvrzení toho, že naše kritika vůči vedení teplárny byla celou dobu naprosto oprávněná,“ zdůrazňuje tiskový mluvčí Forum energy, s.r.o. Giuliano Giannetti.
Josef Průcha (ČSSD) za Blažkovým odstoupením vidí právě i neustálé útoky menšinového akcionáře. „Teplárna musí fungovat i navzdory těmto útokům,“ říká Průcha.
Primátor města Juraj Thoma a tedy představitel největšího akcionáře v teplárně chápe Blažkovo rozhodnutí jako promyšlený krok: „Pan Blažek si rozmyslel všechna pro a proti a rozhodl se, předpokládám, také zcela nezávisle.“
„Je to jeho svobodné rozhodnutí a měl ze svého pohledu pádné důvody, které jej k tomuto kroku vedly,“ shrnuje svůj názor na Blažkovu rezignaci předseda dozorčí rady Jiří Kořínek.
Mezi dalšími důvody svého úterního rozhodnutí jmenoval Blažek i politikaření nad dalším osudem teplárny nebo absenci zřetelného sdělení města, zda se chystá teplárnu prodat menšinovým akcionářům. „Postrádám jasné sdělení od politické reprezentace města o budoucích vlastnických poměrech ve firmě a jejím dalším vývoji,“ vysvětluje odcházející generální ředitel teplárny.
Jeho tvrzení ovšem primátor Thoma odmítá: „Město nehodlá prodávat své akcie, spíš bychom je chtěli vykoupit od menšinového akcionáře. Na takový obchod by museli být dva a z druhé strany snahu po domluvě nevidím.“
Blažek vnímá své angažmá v teplárně pozitivně: „Za mého vedení stala úspěšným, ekonomicky a finančně stabilním podnikem.“ Podle Thomy je na takové tvrzení brzy: „Aby si někdo mohl připínat frčky, je potřeba nejdříve znát výsledky auditu.“
Předseda dozorčí rady Jiří Kořínek byl v hodnocení Blažkova působení opatrný: „Pravda je, že teplárna je ekonomicky stabilní a dlouhodobě zisková. Je otázkou, jestli by nemohla být ziskovější. Pravda je také to, že jsou před tímto podnikem významné investice, kde bude potřeba veliké množství prostředků.“
Podnik vlastněný městem čekají v následujících měsících výrazné změny. „Celé představenstvo se bude měnit v souvislosti s přechodem na německý způsob řízení. Pokud jej tedy schválí řádná valná hromada. Předseda dozorčí rady Jiří Kořínek vidí v této plánované reformě řízení šanci na odpolitizování teplárny a profesionalizaci jejího vedení. „V čele teplárny bude místo pouze pro opravdové odborníky, nehledě na to, že zmizí jeden rozhodovací stupeň a manažeři, kteří budou tvořit představenstvo, se budou zodpovídat pouze dozorčí radě,“ upřesňuje vizi řízení Kořínek.
Teplárna České Budějovice má 1492 odběratelů tepelné energie, z toho je 801 z bytového sektoru, což představuje zhruba 27 500 domácností. Společnost měla v roce 2009 zisk 125 milionů korun před zdaněním, meziročně o 15 milionů méně. Základní kapitál činí 693 milionů korun. Město České Budějovice drží 80 procent akcií podniku, téměř 18 procent vlastní společnost Forum Energy.
Autor: Richard Vlasák

Blažek odchází z Teplárny

  • PDF

Má vyjádření směrem k Teplárně může leckdo považovat za neodborná, a pravdou je, že odborníkem v teplárenství nejsem, ovšem pravdou také je, že jen málokdo tuší, kolik zúčastněných, vysoce odborně i pracovně postavených lidí v oblasti teplárenství se zabývá otázkou českobudějovické teplárny a skrze prostředníky komunikuje s námi občany. Dalo by se říci, že téma automobilů pana generálního je ve stínu proinvestovaných miliard bezpředmětné, ale těchto "drobných" přehmatů bude u lidí ve vedení Teplárny a u "NAPOJENÝCH" na Teplárnu více.
Není to tak dlouho, co jsem zaslechl, že se v na konci minulého roku podařilo prosadit v kolektivní smlouvě, že manažeři Teplárny získají odchodné ve výši 5 milionů korun. Jak říkám, pouze jsem to zaslechl, za tuto informaci v žádném případě neručím, ale osobně si myslím, že reálný základ má. Co se pana generálního týče, mám za to, že jde o drobné. Dnes jsem strávil asi hodinu a půl s paní, která mi popisovala obchodní záležitosti pana Blažka v Hodějovicích. Podle všeho to vypadá na stavbu 80 rodinných domů, tedy satelitního městečka na pozemcích, které patří synovi Zdeňka Blažka, ředitele Teplárny a starosty Hodějovic. Obec mimojiné zaplatila za změnu územního plánu, přičemž změna ÚP se týká také pozemků v soukromém vlastnictví - syna Zdeňka Blažka.
Předkládám Vám vyjádření Zdeňka Blažka k jeho odchodu s postu generálního ředitele Teplárny. Za tuto informaci děkuji panu Pavlovi Černému, našemu zpravodajovi z Teplárny (dlouho už zpravodajem nebude, jeho firma dostala po zveřejnění seriálu o Teplárně výpověď z nájmu a o obchodní spolupráci asi nemá smysl se rozepisovat).
Ladislav Vrábel
PhDr. Zdeněk Zuntych,

mediální zástupce TČB

 

 

TISKOVÁ INFORMACE

Vyjádření Ing. Zdeňka Blažka, generálního ředitele akciové společnosti # Teplárna České Budějovice, k personálním změnám ve společnosti:

 

Dnes jsem do rukou předsedy představenstva podal výpověď z mého pracovního poměru ve funkci generálního ředitele a odstoupení z funkce člena představenstva. K těmto krokům mne vedly zejména připravované změny v koncepci řízení společnosti spočívající v zavedení tzv. německého modelu řízení s výrazným přesunem pravomocí z managementu společnosti na dozorčí radu, a to včetně provozních záležitostí. To mi nedává jasnou představu o mém dalším uplatnění jako vrcholného manažera. Vadí mi také politikaření o dalším osudu Teplárny, která se za mého vedení stala úspěšným, ekonomicky a finančně stabilním podnikem. Postrádám jasné sdělení od politické reprezentace města o budoucích vlastnických poměrech ve firmě a jejím dalším vývoji.

 

Ve čtvrtek 19. 5. jsem také seznámil představenstvo společnosti o výpovědi # čtyř vedoucích manažerů úseků společnosti, a to controllingu, lidských zdrojů, informačních technologií a služeb. Důvody výpovědi nebyly uvedeny.

Pracovní poměry skončí k 30. 6. 2011. Výpovědi těchto spolupracovníků chod společnosti nedestabilizují, místa budou obsazena z vnitřních zdrojů, # případně pomocí výběrových řízení.

Ani já neodcházím ze společnosti ze dne na den, funkce člena # představenstva zanikne pravděpodobně s konáním řádné valné hromady svolané # na den 23. 6. 2011 a můj pracovní poměr se skončí k 31. červenci 2011.

V Českých Budějovicích dne 24. 5. 2011 Ing. Zdeněk Blažek

 

Na procházce okolo teplárny - investice TG 6

  • PDF
     Vážení přátelé,
 
    včera mě vzal pan Černý, který pro Vás připravil seriál o Teplárně, na malou projížďku. Podívali jsme se na Teplárnu, na její nové chladicí věže a na odkaliště. Odkaliště je moc pěkný pozemek mezi Blažkovými Starými Hodějovicemi a Jelenovou Pohůrkou. Omlouvám se všem obyvatelům těchto obcí za můj pokus o vtip. 
 
 
 
     Na kopci by měla vést dálnice. 
 
 
 
 
     Jedná se o velice zajímavý a lukrativní pozemek. Dokud jsem jej neviděl, ani mi to tak nepřipadalo, ale nyní již chápu, proč se zavírá odkaliště, které mohlo ještě dvacet let v klidu pojmout popílek z teplárny. Místo toho se pozemek velice nákladně rekultivuje a nové odkaliště se buduje přímo v areálu teplárny. Ekonomické počínání vedení českobudějovické teplárny má podle mě jen jeden cíl. Dostat teplárnu do ztráty tak, aby její cena klesla a aby ji následně někdo mohl výhodně koupit. Jestli to bude ČEZ nebo pan Lamich nevím, ale o to se asi ještě bude vést boj. Možná že na Teplárnu čeká ještě někdo další. Jisté však je, že levnější teplo nás nečeká v žádném z těchto možných případů. Současné vedení teplárnu přivádí do ztráty, noví majitelé pravděpodobně vyvinou snahu vydělat nějaké peníze.
 
     Dalším důvodem k na první pohled nesmyslným obchodním krokům může být snaha o vyvedení majetku a financí z teplárny do soukromých rukou. Turbogenerátor TG 6 je investice nesmyslná, kotel na biomasu je investice výhodná možná pro dodavatele biomasy z Hluboké, ale ne pro nás občany. Zavření odkaliště a rekultivace pozemku je podle mně ekonomicky také nesmyslné. Na rekultivaci asi vydělá nemalé peníze firma Rekka, která si účtuje na jedné straně za odvoz hmoty, na straně druhé za dopravu a následně potřetí za další prodej vyvezené hmoty.
 
 
 
     Zajímalo by mě, jestli touto hmotou náhodou nezaváží také ekologickou katastrofu MAPE, kam je údajně skládána zemina z prohrnutého říčního dna Vltavy, jež bylo placeno z fondů EU. Tato zemina asi není tím, co by na likvidaci ekologické zakázky mělo být použito, ale někdo vydělává. Po městě kolují historky o tom, že řidiči nákladních automobilů nejen že tankují v jedné určené čerpací stanici, ale také odvádějí za každou odvezenou várku tisíc korun do pokladny našeho hlubockého podnikatele. 
 
     Teplárna je silným politicko-ekonomickým tématem Budějovic a připadá mi zajímavé, jak se o teplárně hezky mlčí. Zaměstnanci mají za své mlčení takřka dvojitý plat, manažeři si pořídili zlaté padáky, politici zřejmě vedou tichou válku o provize za budoucí prodej teplárny a audit? Audit prý našel nějaká malá pochybení ve fakturách směrem k hokejovému klubu, ale v pátém patře panuje klid. Prý jde jen o nějaké drobnosti. Jsem opravdu zvědavý na výsledek auditu, protože spekulací přibývá ze všech stran. 
 
     A na závěr, než si přečtete jasný důkaz o ekonomické nesmyslnosti investice do TG 6 v podání pana Giannettiho, bych Vám rád ukázal fotku automobilu pana ředitele českobudějovické teplárny. Fotografii jsem pořídil z vrátnice teplárny, vrátný měl nechtěl pustit do areálu. Mohl jsem sice argumentovat pozváním radního Průchy, ale nakonec si myslím, že i takhle z dálky je vidět, že pan ředitel nejezdí služebním vozem Škoda Superb který mu byl s vyšší výbavou zakoupen před dvěmi léty a který rezne v teplárenské garáži. Ředitel teplárny Zdeněk Blažek užívá Mercedes Benz S500 4matic, jehož základní ceníková cena je 2 800 000 Kč. Touto luxusní limuzínou vystřídal svůj předchozí terénní Mercedes Benz GL, který se prodává od 2 100 000 Kč.
 
Toto je současný automobil pana ředitele městské teplárny:
 
Zdroj google:
    
 
Předchozí automobil vypadá takto:
Zdroj google:
     
 
 
     Váš Ladislav Vrábel 
 
  
 
Uvodni strana
 

Kalkulace návratnosti Turbogenerátoru TG 6

Minulý týden v Českobudějovickém deníku vyšel článek manažera výroby TČB pana Houfka, v kterém tvrdil, že je projekt turbogenerátoru TG6 návratný v době mezi 10 a 20 lety.  Toto stanovisko považujeme za zcela nereálné, spekulativní a zaujaté a zřejmě bez rozumné znalosti dané problematiky. Proto jsme se rozhodli zveřejnit prostou a ověřitelnou kalkulaci, ze které vyplývá, že TG6 za enormní cenu za kterou byla postavena, se nemůže zaplatit dříve než za 20 let ani za předpokladu, že bude fungovat bez jakékoliv údržby a nákladů na provoz. Standardní doba návratnosti DOBROVOLNÉ INVESTICE (tj. investice, kterou dělá firma kvůli zisku jako je tato) je v energetice přitom 8 -12 let.Životnost turbíny je 20-25 let.  Kalkulace je v příloze tohoto článku: čtěte dále

 

Upozorňujeme, že tento odhad je minimální a doba splácení investice se může dle našeho názoru už jenom prodlužovat:

Vstupní údaje:

a) Výkupní cena elektřiny: 1100kč/Mw zdroj: Pan Houfek v rozhovoru pro Právo

b) Výkon turbíny: 12MWe (Cenia)

c) Účinnost turbíny: 90% (standardní účinnost podobných turbín)

d) Počet hodin, které je možné turbínu používat: 1470h (EIA)

e) Oficiální cena investice: 368 mil. Kč zdroj: veřejné zakázky,

Kalkulace:

Roční zisky z prodeje elektřiny (náklady na údržbu a provoz 0Kč):

Výkon turbíny v MW za hodinu X počet hodin kdy je v provozu X účinnost turbíny X cena elektřiny za megawatt =  12MWe x 1470h x 1100Kč x 0,9 (účinnost)= 17 463 600 Kč/ročně

Prostá návratnost:

Cena projektu (368 mil Kč) děleno roční zisky z prodeje elektřiny (17,5 mil.) = 21 let

Do této návratnosti není započítána ani 1,5% inflace ani případné úroky z půjčky, ze které je kryto financování „investice“ ani další náklady, které jistě v souvislosti s touto investicí teplárně vznikly.

Na závěr:

Vložili byste vy dobrovolně Vaše peníze do termínovaného vkladu na 20 let s tím, že do té doby tyto peníze nevydělají ani korunu?

Pro srovnání, kdyby představenstvo vložilo tyto peníze na standardní sporožirový vklad (2% úrok per annum na 20 let – což rozhodně není nejvýhodnější a ani námi preferovaný způsob investice) tak po 21 letech by mělo na účtu 557 765 214,55 Kč bez jakéhokoliv rizika, což by při současné inflaci kolem 1,5 procenta ročně byl pouze střídmý, ale na rozdíl od reality alespoň pozitivní výsledek.

Místo toho budeme mít za dvacet let turbínu na pokraji životnosti a pouze chabé výhledy na to, že se vložené peníze vůbec vrátí.

Za Forum Energy 
 
Giuliano Giannetti 
 

Vedení Teplárny otočilo: Zadání auditu nezveřejníme.

  • PDF
     Vážení přátelé,

     co byste řekli na to, kdyby Vám důvěryhodný zdroj řekl, že křeslo náměstka primátora stálo dva miliony korun? Někdo by si mohl říci, že je přeci třeba stranu podporovat i finančně ... Přátelé, náměstky máme čtyři plus jednoho vyškrtnutého ještě před volbami, o téhle konkrétní částce jsem slyšel ve dvou případech. Samozřejmě nemám přístup do účetnictví strany, takže nemohu podávat podložené informace, ale tyto peníze měly být vyplaceny tak jako tak v hotovosti a v účetnictví se nepromítly. Nerad bych byl napaden nějakým Orgánem města soudně, takže nebudu uvádět žádná jména, dokonce ani stranu. Samozřejmě, že ve všech stranách platí podobná pravidla, čímž nechci říct, že ve všech stranách se platí cash za místo na kandidátce a za funkci s tím spojenou. V současné politice jde vždy o zisk, o vliv, o hlasy a o peníze. 


     A teď z trochu jiného soudku. Město je z určitého úhlu pohledu obchodní společnost s více než dvoumiliardovým rozpočtem, několika přidruženými společnostmi, majetkem v podobě domů, které pronajímá, pozemků, které pronajímá a spoustou zaměstnanců. To je velmi zjednodušený koncept. Je z něj ovšem patrné, že "být v městském" znamená mít přístup k obrovským penězům. A pozor, bonus číslo jedna. Tato společnost nemá majitele, takže není nikdo, komu byste ze své činnosti byli odpovědni. Zákon o obcích a i jiné zákony sice o odpovědnosti hovoří, praxe je ovšem taková, že jediný trest, když tuto společnost někdo poškozuje je, že nemusí být zvolen v příštích volbách. To je náš jediný nástroj (samozřejmě vyjma trestné činnosti). Na tomto principu funguje náš způsob Demokracie. Ovšem pro šikovné politiky, a musím uznat, že těmi se to v naší městské radě jen hemží, není problém tento náš způsob demokracie obejít. Takovým hezkým příkladem je rozhodnutí naší protikmotrovské rady města, narážím na OPB a TOP 09, strany které se před volbami profilovaly jasně protikmotrovsky, o setrvání Zdeňka Blažka v předsednictvu Teplárny. Zdeněk Blažek je přitom jedním z nejklasičtějších symbolů jihočeského kmotrovského systému. Rada města rozhodla jednomyslně, Zdeňka Blažka v představenstvu podrželi všichni radní Českých Budějovic. Proč? A teď přijde "ona" otázka, pro kterou buduji podloží od slova "vážení".
 
 

     Před dvěma měsíci, tedy notnou chvíli před seriálem pana Pavla Černého o teplárně, jsem zavolal radnímu Bouzkovi a nabídl mu schůzku s člověkem, který se vyzná v problematice českobudějovické Teplárny a je ochoten pomoci s poukázáním na slabá místa, které by měl řešit slibovaný forenzní audit. Pana Černého jsem upozornil na to, že radní Bouzek se poměrně často pohybuje ve společnosti Jiřího Kořínka. Předpokládal jsem, že u rozhovorů o teplárně bude chtít být pan Kořínek také. Následně pan Černý hovořil telefonicky s radním Bouzkem a došlo na má slova. Pánové chtěli schůzku ve třech. Pan Černý chtěl schůzku společně se mnou, tedy schůzku čtyř osob. Radní Bouzek souhlasil, ovšem za několik hodin zavolal panu Černému a přemluvil jej, aby schůzka proběhla beze mě. Pan Kořínek si mou přítomnost nepřál. To ve mě ani v panu Černém nebudilo důvěru, ovšem schůzka proběhla. Ve třech. Pan Černý k tomu přistoupil tak, že se bude snažit předat informace tak, aby vedly k úspěšnému zadání forenzního auditu. 
     Několik týdnů později jsem panu Kořínkovi volal se žádostí o informaci ohledně zadání forenzního auditu. Pan Kořínek mi odmítl dát jakoukoliv informaci a položil mi telefon. Tam jsem začal bystřit. Toto jednání mi připadalo podezřelé. Ptal jsem se tedy, čím se pan Kořínek živil před politickou kariérou v TOP 09. Údajně podnikal v oblasti těžby dřeva, ovšem firma měla potíže. Dokonce mi bylo řečeno, že v jednu dobu na tom firma byla tak špatně, že nebýt spolupráce s panem Dlouhým, firma pana Kořínka by asi nepřežila. V tu chvíli jsem začal přemýšlet nad tím, jaký účel vlastně mělo vyslechnutí informací o pochybeních vedení teplárny.

     Zadání forenzního auditu mělo být podle slov pana Kořínka na poslední valné hromadě zveřejněno po ukončení výběrového řízení. Totiž ono zadání je naprosto klíčové. Pokud totiž byla zadána kontrola oblastí, které se podařilo "opravit" antedatovanými smlouvami a těmi oblastmi, které jsou v pořádku, Teplárna utratí několik milionů a v dalších letech budou pánové chráněni lejstrem z renomované auditorské firmy. Pak mohou v klidu dokončit své investiční plány, které teplárnu pošlou během dvou let do červených čísel a následně může být konečně dokonán plán, jež se v politických hlavách zrodil asi před dvanácti lety. Prodat teplárnu. 

     Proč se obávám, že zadání forenzního auditu nemuselo být zaměřené na kritické oblasti vedení teplárny? Protože návrh sice předkládala dozorčí rada v čele s panem Kořínkem a Bouzkem, ovšem samotné zadání mělo na svou zodpovědnost představenstvo teplárny, tedy ti, jejichž minulá činnost má být kontrolována. Nepřipadá Vám to jako výsměch občanům? Nakonec ještě za několik milionů koupíme pánům dokument, který je bude chránit.

     Mezi členy vedení českobudějovické teplárny již opět panuje klid a pohoda. Auditoři už mají připravenou kancelář, začít by měli snad zítra. Pokud si mohu tipnout, auditoři najdou nějaká malá pochybení, ale generálně, je v teplárně vše v pořádku. A nakonec, proč bychom vlastně panu Dlouhému nedopřáli ten kotlík na biomasu? Myslím, že pokud jde o takové peníze, jdou všechna pravidla slušného politického jednání stranou. Opačně to asi půjde také - pakliže vidíme, že jdou stranou pravidla slušnosti v politickém jednání, zřejmě půjde o velké peníze.

     Ladislav Vrábel
 
 
 

Vedení Teplárny otočilo: Zadání auditu nezveřejníme.

JUDr. Josef Průcha v dopise adresovaném společnosti Forum Energy, s.r.o. sdělil, že zadání auditu je interním dokumentem obchodní povahy, který není určen pro akcionáře. Šéf dozorčí rady Teplárny Jiří Kořínek přitom na minulé Valné hromadě akcionářům sdělil, že nevidí důvod, aby po proběhnutí výběrového řízení nebylo zadání zveřejněno.

Pozn. Text dopisu, lze nalézt v příloze této tiskové zprávy.

Tento důvod nevidí ani Forum Energy: „Zadání bylo doručeno minimálně čtyřem zahraničním společnostem, takže není důvod, proč by měl být tajen akcionářům teplárny a občanům Českých Budějovic.“ Říká tiskový mluvčí společnosti Giuliano Giannetti. Manipulací zadání, lze dosáhnout toho, že nebude věnována pozornost klíčovým oblastem, kde se mohla konat trestná činnost a investice z veřejných prostředků vložených do forenzního auditu přijdou vniveč. „Bude tedy představenstvo teplárny vyšetřovat samo sebe a ještě k tomu podle zadání, které nikdo kromě představenstva nezná?“ Ptá se tiskový mluvčí Forum Energy. Šéf dozorčí rady Kořínek se přitom opakovaně zastával názoru, že by audit měl být průhledný, aby vyjasnil veškeré pochybnosti ohledně obvinění, která se v poslední době objevila. „Pohnutkám představenstva nerozumíme, ale nebudí důvěru“ dodává Giannetti. Nabídky byly představenstvu teplárny doručeny 5. Dubna 2011.

Výběrové řízení mělo proběhnout 12. dubna a byla vybrána firma, která má audit provádět. „Očekáváme, že vedení Teplárny brzy oznámí, kdo je vítězem.“

Tiskový servis Forum Energy s.r.o. 

Seriál: Teplárna České Budějovice a.s. – Díl V. – Závěr.

  • PDF
     Vážení přátelé,

     dostali jsme se až k závěru našeho seriálu o českobudějovické Teplárně. Za seriál bych chtěl poděkovat panu Ing. Pavlovi Černému. Samozřejmě mu každý z jeho známých nepoděkoval, ale to už asi k občanské potřebě nenechat naše společné majetky "rozebírat" tak nějak patří. Kdybychom měli všichni touhu po nekorupční společnosti, už bychom ji dávno měli. Tím pouze naznačuji, že jsme to my sami, kdo dopustil, abychom se potýkali s tak obrovskou korupcí. Někteří z nás tím, že korupci provozují, ostatní tím, že ji tolerují. Doufám, že je nás většina takových, kteří si dokáží spočítat, že s korupcí se ekonomice dařit nemůže a proto korupci netolerují. Je mi líto, že v teplárně právě nyní údajně dochází k vytváření antedatovaných smluv. Nebudu se rozepisovat, seriál o teplárně patří panu Černému, ale neodpustím si jednu otázku. Kdo rozhodl o tom, že teplárna v příštích dvaceti letech nemá vydělávat? V době krize? Kdo je za toto odpovědný? Ještě jednou děkuji panu inženýrovi Černému za to, že nám poskytl relevantní informace z teplárny. Zaměstnanci jsou už druhý nebo třetí týden vázáni mlčenlivostí. Písemně.

     Ladislav Vrábel
 
 

Seriál: Teplárna České Budějovice a.s. – Díl V. – Závěr.

Co vlastně napsat na závěr? Ve čtyřech předchozích dílech jsem popisoval několik z mého pohledu diskutabilních skutečností týkajících se Teplárny České Budějovice a.s.. Těch skutečností by se asi dalo popsat ještě více, například nákup uhlí či problematickou oblast IT (informačních technologií), kterou jsem záměrně neuváděl z důvodu přímého zainteresování mé osoby a naší společnosti, ale věřte mi, že by bylo o čem psát  … Je otázka, jestli to, co již bylo napsáno, nestačí na zamyšlení se nad budoucností společnosti jako takové a hlavně nad její budoucí ekonomickou prosperitou. Vlastníci jakékoliv společnosti vždy hledají rozumný kompromis mezi každoročními zisky a investicemi do technologií čí jiných potřebných akcí, které jim zajistí „zdravé“ fungování společnosti i v dalších letech. A tady je podle mého názoru ten nejzásadnější problém. Současné vedení společnosti preferuje investice nad ziskem společnosti. To svým způsobem nemusí být vždy špatné rozhodnutí, nebýt ovšem v minulých dílech již zmíněné finanční náročnosti jednotlivých akcí oproti kalkulované návratnosti nebo potřebnosti těchto investic. A pokud k tomu přičtu mírně řečeno nestandardní vazby mezi dodavatelskými firmami a vedením společnosti, pak se mi bohužel dostává výsledku, který ostatně můžeme vidět v celé České republice a to, že osobní či stranické zájmy jsou nad již několikrát zmíněnou „péčí řádného hospodáře“. Protože ať se to představitelům teplárny líbí nebo ne, oni nejsou majitelé této firmy, ale pouze správci a hospodáři cizího majetku, v našem případě především města České Budějovice a také firmy FORUM ENERGY a proto se v případě města divím, že tyto skutečnosti nikoho netrápí a v případě společnosti FORUM ENERGY se nedivím, že se snaží všemi možnými způsoby zasáhnout do dění společnosti a chránit své investice. Na závěr tohoto zamyšlení budu trochu „škaredý“. Pánové z vedení, chovali by jste se stejně, kdyby tato společnost byla skutečně Vaše a investovali jste své vlastní peníze nebo si brali úvěry, za které byste ručili svým vlastním majetkem? Obávám se že ne, protože jak se lidově říká, z cizího „krev neteče“ …

Takže poslední „číselné“ shrnutí, které jsem si udělal a týká se komplexního výhledu, který má Teplárna České Budějovice a.s. před sebou (něco i za sebou), alespoň tedy podle informací, které jsou všeobecně známé. Možná jsou i jiné, ale o těch se neví a zároveň musím říci, že neuvádím investici do odsíření stávajících uhelných kotlů, protože jestli se bude muset i tohle provést, pak je to už opravdu na rychlý prodej společnosti.

Plánované nebo již provedené investice:

  • Energetický blok na spalování biomasy v Novém Vrátě

  • Kondenzační turbína TG6

  • Rekonstrukce plynového kotle K10 na fluidní uhelný kotel s odsířením

  • Rekultivace složiště a změna technologie „odškvárování“ kotlů

  • Obnova struktury IT

Odhadovaná výše investic: 2,5 miliardy Kč

Průměrný roční zisk před zdaněním: 120 milionů Kč

Z těchto čísel mi vychází, že plánované investice se zaplatí společnosti za necelých 20 let, protože ani  jedna z vyjmenovaných akcí nepřinese zvýšení zisku. To tedy znamená, že vlastníci společnosti po tuto dobu nebudou mít žádný výnos. Nevím, ale jako vlastník takového společnosti bych nebyl rád a chtěl bych něco změnit, o což se minoritní vlastníci i snaží. V případě města bych začal přemýšlet, co řeknu obyvatelům (svým voličům), proč jsem nezajistil alespoň nějaký zisk z této společnosti, který by mohl pomoci opravit nějaké silnice, postavit další městské domy, opravit sportovní halu, atd.

A to je opravdu vše. Samozřejmě vždy záleží na rozhodnutí vlastníka, pokud se mu zdá, že vedení společnosti je v pořádku a splňuje jeho představy, pak se nedá nic dělat a všechny skutečnosti, které jsem uvedl, zřejmě nejsou tak závažné nebo nejsou pravdivé a proto nemá smysl se jimi zabývat. Uvidíme, jaké výsledky přinese forenzní audit a zda tyto potvrdí „efektivní vedení společnosti“, nebo spíš dá za pravdu uvedeným pochybnostem. Jsem sám zvědav na samotné zadání auditu a samozřejmě i na výsledek, jen si musím povzdechnout nad časovou prodlevou, která nám již uběhla mezi rozhodnutím o jeho provedení a samotným začátkem. Za tu dobu se dá „interně zkontrolovat“ hodně smluv  … Ale člověk nemůže být pořád jen podezřívavý, tohle je asi opravdu jediná možnost, která může přinést alespoň informace, které dodá někdo, kdo není zainteresován v této naší lokální kauze.

Na úplný závěr bych chtěl zopakovat to, co jsem uvedl na úvod těchto příspěvků - pokud se některá skutečnost, kterou jsem uvedl, ukáže jako nepravdivá, jsem připraven se na těchto stránkách omluvit.


Pavel Černý 

Seriál: Teplárna České Budějovice a.s. – Díl IV. – Odškvárování kotlů a rekultivace složiště.

  • PDF

     Vážení přátelé, 

     dostáváme se ke čtvrtému, předposlednímu dílu seriálu o Teplárně České Budějovice v podání pana Ing. Pavla Černého, majitele firmy, která s naší teplárnou obchoduje. V tomto díle pan Černý vcelku nenápadně naráží na několik zásadních témat. Tématem nejzajímavějším je z mého pohledu ekologická zátěž Mydlovary. Do Mydlovar zamíří nejen popel z teplárny, ale také zemina z koryta řeky Vltavy. Akce se splavňováním Vltavy tak ve světle miliard na Ekologickou zakázku získává nové obrysy. Uvidíme, jak se pánové Dlouhý a Kalousek vyrovnají se statistikami, které hovoří o zvýšeném výskytu rakoviny v oblasti Mydlovar. Škoda, že jediný novinář Deníku, který by byl s to tuto zakázku rozklíčovat, z novin odchází. 

     Dalším, na co pan Ing. Černý naráží, je propojení firem REKKA - AVE a právní kanceláře JUDr. Průchy, radního za ČSSD a předsedy představenstva teplárny. Tady nevidím pouze spekulaci o střetu zájmů, tady samozřejmě střet zájmů je, a to obrovský. Měli bychom si uvědomit, že v této na zakázku šité zakázce na rekultivaci pozemků je převážen materiál, který lze, stejně jako v případě úpravy koryta řeky Vltavy, dohledat, dopočítat jen velmi těžko. Spíše bych řekl, že nelze. Zakázka fimy REKKA a AVE by se mohla vyšplhat podle odhadů až na 170 milionů korun.

     Je třeba si uvědomit, že ČSSD není s ODS spojena pouze na Kraji ve velké koalici. ČSSD a ODS je propojena přes vrcholné politiky města a kraje. Tyto dvě strany spolu velice čile obchodují. Otázkou je, jestli se k nim přidá i TOP 09. Mezi kmotrovskou ODS a kmotrovskou ČSSD není příliš rozdíl, minimálně na úrovni vedení města České Budějovice a na úrovni teplárny nevidím žádný.

     Ladislav Vrábel 

 

 Seriál: Teplárna České Budějovice a.s. – Díl IV. – Odškvárování kotlů a rekultivace složiště.

Problematika „odškvárování“ kotlů a rekultivace složiště (odkaliště) Hodějovice jsou propojené nádoby, proto opět na začátek trochu nudný technologický popis. Teplárna České Budějovice používala pro odvod „popele“ od kotlů tzv. mokrou cestu. V praxi to znamenalo, že odebraný „popel“ od kotlů se promíchal s vodou a tato „hmota“ byla pomocí výkonných tzv. bagrovacích čerpadel a instalovaného potrubí odváděna do již několikrát zmiňovaného složiště. Současné vedení se rozhodlo změnit tuto technologii pouze na tzv. suchou cestu, což je přímý odvoz „popele“ od kotlů sjednanými dopravci.

Z jakého důvodu bylo učiněno toto rozhodnutí, to je otázka. Původní technologie byla funkční, nově zvolená varianta není ekonomicky výhodnější,  ekologicky to samozřejmě není úplně „super“ řešení, ale nikde jsem nenašel, že by byla teplárna nucena složiště v dohledných letech rušit a majitel teplárny (město České Budějovice) tohle nežádal, takže to musí být rozhodnutí vedení společnosti, že?

Ač toto nevypadá, toto rozhodnutí je z ekonomického pohledu docela veliká zátěž a velmi by mě zajímalo, jaké konkrétní důvody vedly vedení teplárny a představenstvo společnosti k tomuto kroku. Já sám mohu shrnout pouze fakta, která jsou veřejně k dispozici a případně přidat svůj názor nebo názor lidí, kteří se této problematice věnují. Teď tedy konkrétně ke krokům, které se realizují a budou realizovat (bohužel nemohu použít podmiňovací způsob, protože podle mých informací jsou dopravní cesty a čerpací stanice již demontovány, tudíž je toto nevratná změna) v rámci této akce:

 

·         Rekultivace odkaliště (složiště) popelovin Hodějovice

Jedná se o rozsáhlé území ve velikosti cca. 37 ha, které je ve vlastnictví Teplárny České Budějovice a.s. a rozkládá se na katastrálních územích České Budějovice (6 ha), Srubec (16 ha) a Staré Hodějovice (15 ha). Spolu s rozhodnutím o změně způsobu „odškvárování“ kotlů vedení teplárny rozhodlo o rekultivaci celého odkaliště a to v období roků 2011 – 2017. Nevím kolik přesně bude tato investiční akce stát teplárnu, ale pokud se podívám na ceny rekultivací v dostupných dokumentech na internetu tak to může být až 2,5 milionu za 1 ha plochy dle typu rekultivovaného pozemku.  Takže to asi bude v desítkách miliónů korun (podle mě dostupných informací by se měla konečná cena vyšplhat až k 100 mil. Kč) a s tím vystává otázka o dalším využití takto rekultivovaného pozemku. Má město České Budějovice jako hlavní vlastník teplárny již jasnou představu jak využije tuto rekultivovanou plochu a jestli se investované peníze nějakým způsobem vrátí ?  Protože pokud ne pak nechápu proč se musel ukončit provoz odkaliště, jehož úložná kapacita byla dostatečná pro dalších 15 let ukládání. Nebo snad mám při pohledu na katastrální mapy začít spekulovat o tom, že polovina pozemku leží na katastrálním území Starých Hodějovic (pro neznalé starosta Starých Hodějovic je pan generální ředitel teplárny Zdeněk Blažek), že kolem pozemku povede dálnice do Rakouska atd.? Opravdu jsem strašně moc zvědavý, co se s pozemkem po rekultivaci stane a hlavně kdo ho bude vlastnit a za kolik bude prodán (doufám, že si někdo vzpomene na městské peníze, které bude stát rekultivace), protože si opravdu nedokáži představit důvody, proč by pozemek měl i nadále zůstávat v majetku teplárny. Nechce ho zřejmě využívat a tak by z něj jen platila daň a zvyšovala zbytečně své náklady. Neodpustím si poslední poznámku k této akci, nezdá se mi moc etické, aby se na zakázce významně podílela firma REKKA – AVE, která má obchodní vztahy s advokátní kanceláří patřící JUDr. Průchovi, předsedovi představenstva společnosti, ale to asi taky nikomu nevadí i když tohle je podle mě klasický střet zájmů, který v případě pana JUDr. Průchy trvá již řadu let.  

·         Změna technologie „odškvárování“ kotlů – tzv. suchá cesta

Tak na úvod co tato změna znamená. Pomocí sběrného pásového trubkové dopravníku se škvára dopraví do akumulačního zásobníku a odtud bude nákladními auty odvážena z areálu k odstranění nebo případně k jinému využití. Plánovaný objem odpadu je cca. 40 000 tun za rok, průměrně se počítá 110 tun denně. Takže nám přibude pár kamionů denně na tak již přetížené Novohradské ulici  a ty budou odvážet škváru na jiné místo v okolí Českých Budějovic, ví se vůbec kam ? Není to trochu zbytečné, rekultivujeme jednu plochu a zároveň stejný odpad odvážíme na jiné místo a ještě za to budeme zřejmě platit. Navíc v létě se bude muset zajistit kropením či jinou technologií snížení prašnosti, protože okolí by asi nebylo spokojeno s touto skutečností. Ovšem to zvýší objem odpadních vod a to zhruba o 20 000 m3 za rok, což také nebude zadarmo. Kolik bude stát roční provoz této technologie nevím a ani si to netroufám odhadnout, ale v tomto odstavci snad nejde ani tak o ekonomický pohled, spíše mě zaráží z jakého důvodu se musela změnit technologie tak rychle. Nemohlo to chvíli počkat, dokud nebude jasná celková budoucí koncepce teplárny? Docela rád bych slyšel vysvětlení tohoto kroku a důvody, které k tomu vedly a případně kdo ho doporučil. Opět si na závěr neodpustím poznámku, firma zajišťující tuto akci je REKKA – AVE, ale to snad ani nikoho nepřekvapí, že? Nebo snad toto vše můžeme vysvětlit tak, že firma REKKA (nyní AVE, ale jsou to stále ti samí lidé) nutně a dá se říci i zásadně potřebuje tento materiál (popeloviny) k rekultivaci uranové těžby v blízkosti obce Mydlovary? Mimochodem říká se, že tento státní tendr tato firma v minulosti vyhrála přinejmenším za záhadných okolností, ale zázraky se dějí…… Ono totiž sehnat v současné době popeloviny v dostatečném množství (když dochází k útlumu spalování uhlí) je  velký problém. Je tedy tlak pánů z firmy REKKA na rekultivaci a ukončení plavení popelovin na složiště jenom náhoda? Další otázkou je, proč se firmě REKKA vůbec platí za odvoz popelovin – neměla by tato firma spíše platit teplárně – byť symbolickou korunu? Ale na to určitě odpoví forenzní audit…

·          Investiční akce spojené se změnou technologie

Pro úplnou změnu technologie jsou naplánovány další nutné investiční akce, které budou realizovány v nejbližších letech:

o   Likvidace odpadních vod – výstavba čistírny odpadních vod

o   Usazovací nádrž a kalolis

o   Rekonstrukce bagrovací stanice 

Opět musím říci, že neznám konkrétní rozpočty těchto investičních akcí, ale i kdyby to bylo pouze „pár desítek miliónů“, nezdá se Vám to zbytečné ? Mě tedy ano. Zrušíme technologii, která mohla ještě nějaký rok sloužit a nahradíme ji variantou bez výrazných výhod. Naopak toto řešení přináší obrovské nevýhody:

  1. Pouze jeden způsob likvidace popelovin – v případě, že se cokoliv stane, co zabrání odvozu popelovin, tak je nutné teplárnu odstavit a nebo ji provozovat pouze na plyn. Proto bylo ideální mít kombinaci obou způsobů likvidace. Tímto dochází ke zvýšení provozního rizika.
  2. A to zásadní – v roce 2002 v době povodní byla technologie odstruskování (která se nyní ruší nebo tedy již zrušila) tou zásadní, která zachránila teplárnu od zatopení důležitých technologických celků (jako např. elektro rozvodny, čerpadla, motorů, rozvaděče atd.). Důvod byl prostý – záplavová voda byla v maximální míře čerpána bagrovacími čerpadly na složiště, čímž došlo k záchraně technologie teplárny a k odvrácení škody v řádu cca 50 mil Kč. Tato možnost již nikdy nebude – tento krok je tedy výrazným zvýšením provozních rizik a já se opět ptám –„ je toto péče řádného hospodáře“?

Stejně jako v minulém díle seriálu se musím obrátit na představitele města a statutární orgány společnosti, jsou tohle opravdu efektivně využité finanční prostředky a opravdu jste spokojeni s vedením městské společnosti? Já osobně o tom nejsem přesvědčen.

Pro Ty, kteří by si chtěli přečíst dokument, který obsahuje mnoho zajímavých informací ohledně investicí Teplárny České Budějovice a.s. a ze kterého jsem čerpal i já do svých příspěvků, můžete na této adrese:

        www.kraj-jihocesky.cz/shelf/file.php?id=28149

 

Takže, každý seriál jednou skončí J, příště bych si dovolil shrnout již řečené skutečnosti a doplnit o pár skutečností, které jsem zatím neuváděl …

 

Více článků...