www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Ne10212018

Last update11:57:26

Back Kauzy Kauzy Ekologická zakázka

Ekologická zakázka

Ekologická zakázka - tunel století 3

  • PDF

III. kdo je kdo

Do tendru se přihlásilo celkem 6 subjektů:
1)      Marius Pedersen Engineering a.s.;
2)      GEOSAN GROUP a.s.;
3)      KAROB, a.s.;
4)      sdružení firem PPF Advisory (CR) a.s., ECOSOIL SUD Gmb, HAVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., DEKONTA, a.s.;
5)      konsorcium Deme Environmental Contractors NV a Dredging International NV;
6)      sdružení firem "PD-Gruppe - Stavoprogres": P-D Industriegesellschaft mbH a STAVOPROGRES BRNO, spol. s r.o.
Přes zadávací podmínky „prošly“ do dalšího kola tři firmy: GEOSAN GROUP a.s., Marius Pedersen Engineering a.s. a Environmental services, a.s. (dříve KAROB, a.s.). Konsorcium PPF se již podruhé odvolalo a čeká se na rozhodnutí antimonopolního úřadu.

MARIUS PEDERSEN ENGINEERING
Je dceřinou společností dánské Marius Pedersen a.s. Nadárodní holding má devadesátiletou historii a působí ve 40 zemích světa. Významným vlastníkem dánského holdingu je u nás dobře známá VEOLIA z kauzy kolem pražské vody. To je ale náhodička.  Marius Pedersen a.s. navíc není stoprocentním vlastníkem Marius Pedersen Engineering. Ve skutečnosti tam drží jen 57%. Dalších 21% kontroluje rakouská soukromá investiční skupina VCP Unternehmens Beratung, která je propojena s u nás dobře známou rakouskou firmou KAPSCH (stavitel a provozovatel velmi podezřelé zakázky mýtného systému). 22% pak drží společnost CIAS, jejímž jediným majitelem je plzeňský architekt Hynek Gloser. CIAS byl a je dvorním dodavatelem stavebních prací Plzeňské Škodovky aAppian Group. Mimochodem, je velmi zajímavé, že ekologické sanace Plzeňské Škodovky z velké části proběhly v době ředitelování současného šéfa ČEZ Martina Romana a ačkoli garance nebyly ani 1 mld. Kč, celkové náklady na sanace zaplacené státem dosáhly 12 mld. Kč. Kdopak že sanace prováděl? Marius Pedersen a Geosan group jako jeho subdodavatel.

GEOSAN GROUP
Společnost z 35% procent patří podnikateli z Velimi Luďkovi Kostkovi, který byl v minulosti podezříván z korupce, ale soud ho všech obvinění zprostil. Zbytek Geosan Group drží anonymní firmy Duplessa Investment Limited z Kypru (50%) a Britten Developments z Velké Británie (15%). Jistým vodítkem je, že společnost Duplessa, na valné hromadě zastupoval muž jménem Martin Vnouček. Ten se angažuje hned v několika firmách, v nichž působí nebo působil, světe div se, spolumajitel Škody Holding Michal Korecký. A jsme zase u Appian Group…

ENVIROMENTAL SERVICES
Je stoprocentní dcera finanční skupiny J&T, účelově založená k účasti v tendru o ekozakázku.
V čele firmy stojí Dušan Palcr, jeden z klíčových mužů J&T, zároveň bývalý spolužák, kolega a dlouholetý kamarád vrchního ředitele ministerstva financí Tomáše Uvíry, který je za ekozakázku na MF odpovědný. V případě vítězství bude spolupracovat se společností SITA. Ta je součástí francouzského holdingu Suez Environment, která v odpadovém hospodářství patří mezi přední hráče na českém trhu. Podle některých zdrojů je možné se dohadovat, zda se nejedná o hráče „do počtu“, který kryje záda předchozím dvěma firmám a zinkasuje za to slušnou provizi.
(pokračování příště)

Ekologická zakázka - tunel století 2

  • PDF

Když ekonom Pavel Kohout oznámil, že odchází z NERVu, mluvil o nedostatcích v zákonu o státních zakázkách. Výslovně uvedl pojem „zadávací podmínky“, jejichž splnění je předpokladem, aby uchazeč vůbec byl připuštěn do soutěže. Nevěřili byste, jaké zadávací podmínky vznikly na ministerstvu financí. Pokud si myslíte, že se přitom radili třeba s ministerstvem životního prostředí, mýlíte se. Asi tam rozumí všemu.


Jednou s velmi podivných podmínek je, že dodavatel musí provozovat obří skládku na likvidaci komunálních odpadů v disponibilním objemu 4 miliony kubických metrů. Víte, kolik takových v ČR máme? Pokud si myslíte, že jednu, mýlíte se. Podle ministerstva životního prostředí žádnou. Ale několik talových je ve výstavbě či v procesu rozšiřování kapacit. Zajímavé je, že jeden z (asi nevhodných) uchazečů byl vyřazen, ačkoliv disponuje několika skládkami po celém území ČR a jejich celkový objem přesahuje zmíněné 4 miliony kubíků (výhodné i vzhledem k rozložení lokalit).


Možná byste naopak čekali, že zadávací podmínkou bude, že vítěz provozuje skládku na „nebezpečné“ odpady. Nic takového tam ale není.

Další zajímavou zadávací podmínkou je vlastnění spalovny na patnáct tisíc tun odpadu ročně. Kolik že jich v ČR máme? Dvě. A obě patří stejnému majiteli.

Asi nejkurióznější podmínkou je „provozovat zařízení pro výrobu alternativních paliv“. Podle ministerstva životního prostředí totiž pojem "alternativní palivo" vůbec neexistuje. Vyhláška, která stanoví požadavky na kvalitu paliv, byla zrušena a nahradila ji jiná, jež už pojem alternativní palivo neobsahuje.


Co z toho plyne? Základní podmínkou pro dosažení dobré ceny je skutečná konkurence soutěžitelů, tzn., musí jich být co nejvíce. Že tři je málo, zvláště pokud to smrdí kartelovou dohodou, je zřejmé. 

(pokračování příště)

Ekologická zakázka - tunel století

  • PDF

Nikdy jsem se moc nezajímal o konkrétní případy tunelování naší ekonomiky, ale v poslední době se stále více hovoří o "ekologické zakázce". Už několik z Vás upozornilo na to, že se pravděpodobně jedná o krádež století.

Ladislav Vrábel

od uživatele VYMĚŇTE POLITIKY! dne 18. leden 2011 v 8:40


Problematika této kauzy je natolik obsáhlá, že jsme se rozhodli poskytnout vám potřebné informace formou malého „seriálu“ na pokračování…

I. Základní fakta

Celá záležitost kolem této zakázky vznikla hluboko v devadesátých letech. Privatizované státní podniky byly často oceňovány způsobem, který byl pro dražitele výhodný. Od ceny privatizovaného podniku se totiž odečítala hodnota ekologických zátěží způsobených do roku 1992, které byly často nadhodnocovány a tím bylo možné získat podnik (někdy i řádově) levněji. Proto se tehdejší vláda rozhodla vytvořit systém garancí na likvidaci těchto ekologických zátěží, aby těmto nekalým praktikám zabránila.
Výše těchto záruk v průběhu doby dosáhla hodnoty 172,8 mld. Kč, z toho se do roku 2008 podařilo vyřešit záruky v hodnotě 46,5 mld. Kč. Tendr se týká téměř 350 lokalit po celém území ČR.
V příslušných smlouvách je uvedeno (tvrdí ministerstvo financí), že tyto ekologické škody musí být odstraněny do roku 2015. Jinak hrozí soudy a arbitrážní řízení. Česká inspekce životního prostředí, která časové limity stanovuje, tvrdí, že to platí jen u části smluv, kde je fixní termín. A v případě potřeby není problém je prodloužit. Někteří právníci navíc tvrdí, že hodnota garancí nemůže v tom kterém podniku převýšit jeho pořizovací cenu, což v mnoha případech nastává.

Podle ministerstva financí je aktuální hodnota garancí 107,8 mld. Kč (některé zdroje ale uvádějí 114 mld. Kč). KAŘDOPÁDNĚ UVEDENÉ SUMY N EJSOU CENOU ZAKÁZKY, ALE HODNOTOU GARANCÍ, KTEROU POSKYTL STÁT.

Klíčová je tedy další otázka: jaké jsou skutečné náklady spojené s likvidací ekologických škod? První publikované odhady se pohybovaly těsně pod hranicí 100 mld. Kč, po medializaci spojené s vyřazením některých soutěžitelů se postupně odhady snižují někam k 50 mld. Kč. Proč asi?

Do médií ale unikla před nedávnem zpráva, že ministerstvo životního prostředí  provedlo analýzu lokalit a vyčíslilo náklady na odstranění ekologických škod v rozpětí 25,3 – 31,7 mld. Kč.
(pokračování příště)