www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Út10232018

Last update11:57:26

Back Kauzy Kauzy Dotace EU

Dotace EU

Splavnění Vltavy je brzdou evropských peněz. Může za to „kmotr“ Dlouhý?

  • PDF
Někteří z nás jezdí automobilem do Prahy. 11. června proběhne u Dlouhého mostu (jak příznačné) oficiální otevření úseku řeky Budějovice - Hluboká. Pojďme společně poděkovat za nesmyslné utracení 2,5 miliardy korun. Teď, když už se na této investici nebude podílet EU, budou se asi hledat peníze navíc. Na ministerstvu dopravy. A kde se asi tak škrtnou 2,5 miliardy? Jak říkám. Někteří z nás jezdí automobilem do Prahy. Po cestě se také můžete zastavit u Huberta a poděkovat přímo tam. Je to sice trochu zajížďka, ale ono už to na těch rozbitých lokálkách zase tak moc času navíc nezabere.
PONDĚLNÍ CHVILKA POEZIE:
Anděl s miliony v cele
Splavnění Vltavy je brzdou evropských peněz. Může za to „kmotr“ Dlouhý?
A on, pán Kníže, s hezkým úsměvem, poplácá po rameni leckterou děvku prodejnou.
Když on je tak krásný. Neodolatelný! I zavřít se pro něj necháme, i ubít lidem, až všem spadnou závoje chtíče peněz z očí.
Ladislav Vrábel
Parlamentní listy

 

23.5.2011 12:57 - Evropská komise v Bruselu neproplatí projekt Splavnění Vltavy za celkem 2,5 miliardy korun. Jedenapůlmiliardový příspěvek EU pro ČR nevydá, protože tato stavba byla důvodem, proč bylo pozastaveno čerpání evropských dotací v části operačního programu Doprava.

 

Už za tři týdny se u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích uskuteční velmi paradoxní záležitost, kdy se primátor Juraj Thoma (OPB) a jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) chystají pro hromadnou dopravu slavnostně otevřít desetikilometrový úsek řeky Vltavy mezi Budějovicemi a Hlubokou. Už předem je ale jasné, že se nezúčastní nikdo z ministerstva dopravy, i když stavbu financovalo. Před třemi týdny se totiž ministr Radek Šmerda z Bruselu dozvěděl, že Evropská komise investici neproplatí.

 

Vybudovat vodní cestu po řece, která má stejně vody jako Sázava u Čerčan nebo Svratka pod Brnem, přijde český stát na dvakrát větší částku, než stojí slavnější zdvihací most v Kolíně.

Most se zřejmě nikdy zdvihat nebude, těžko se také dá předpovědět, jaký užitek mohou mít výletní plavby po Vltavě. Právě nejisté výnosy miliardových investic v Kolíně a na jihu Čech byly hlavním motivem, proč Evropský účetní dvůr doporučil Evropské komisi, ať je neproplatí.

Veřejnost zůstala chladná

 

Ředitelství vodních cest testovalo zájem veřejnosti loni v srpnu. Během národní výstavy Země živitelka nabízelo vyhlídkovou jízdu po Vltavě třicetimístným motorovým člunem. Sto korun za sedmikilometrovou vyjížďku okolo sídliště Vltava do stanice Českého Vrbného zájemce odradilo a po skončení Živitelky se s vyjížďkami přestalo. Kolik pak bude stát deset kilometrů na Hlubokou a za dva roky až na Hněvkovickou přehradu nebo až do Týna nad Vltavou?

 

„To může stát 400 až 500 korun. Dnes cesta lodí z Týna nad Vltavou na Orlík vyjde 240 korun na osobu," říká jeden z provozovatelů letních cest po Vltavě. Znamená to, že z Budějovic na Orlík může lístek stát klidně 1000 korun. Místní se ptají - kdo na to bude mít?

 

Tři kilometry na Hlubokou po řece?

 

V červnu bude zprovozněn další tříkilometrový úsek na Hlubokou a budějovická plavba zažije ostrou zkoušku. Starosta Hluboké nad Vltavou a senátor Tomáš Jirsa (ODS) věří, že se prohloubená Vltava stane napřesrok rájem malých soukromých lodí. Tehdy státní investor v Hluboké dokončí sportovní přístav za 160 milionů.

 

„Už teď mám na radnici dvoucentimetrový štos žádostí o přidělení kotevního místa," pochlubil se Jirsa.

 

To je sice pravda, namítají Hlubočtí i další lidé, bydlící podél Vltavy, ale komu to prospěje? „Zabijí veškerý život v řece, Vltava je navíc poměrně mělká a je to zase jen dobrá čerpačka peněz pro kmotra Pavla Dlouhého a jeho nohsledy," míní Marie Švecová z Týna nad Vltavou.

 

 

Je to práce „kmotra Dlouhého"?

 

 

Ta dodává, že na jihu Čech ještě stále není dostavěná dálnice D3, ale kraj bude mít splavněnou Vltavu. I když samozřejmě peníze na čerpání stavby jsou z jiného operačního programu, respektive měly být, pravdou je, že turisty asi jihočeské děravé silnice příliš neoslní.

 

Teď se ukazuje, že stát asi bude muset celé 2,5 až 3 miliardy zaplatit ze svého, neboť Brusel se zdráhá.

 

Splavnění Vltavy přineslo nejvíc investic do městečka Hluboká nad Vltavou, kde je místostarostou nejvlivnější jihočeský politik Pavel Dlouhý (ODS, na snímku).Vedle prohloubení Vltavy, stavby zdymadla na hlubockém jezu a sportovního přístavu se o několik desítek centimetrů zdvihne zdejší most, aby pod ním mohly plout motorové čluny. Novinkou není ani fakt, že investice na Hluboké komplikuje přísun bruselských peněz do celé republiky. Před rokem bylo zastaveno čerpání evropských dotací z regionálního operačního programu Jihozápad.

 

Starostové se zlobí

 

Někteří starostové z jihu Čech poukazovali právě na to, že Hluboká dostává mnohem víc peněz než jakákoli jiná jihočeská obec. Díky dotacím se například opravily dva hotely a selský dvůr, vybudovaly nové lázně a cyklostezka, podpořil místní golfový a softbalový klub i rybářský spolek.

 

„Na Hlubokou jezdili lidi vždycky, kvůli zámku a atmosféře, proč cpát peníze pořád jen tam. Umějí si to tam zařídit a někteří z toho dobře žijí," dodávají shodně mnozí starostové, kteří míří právě k tomu, o čem si šuškají vrabci na střeše - že pánové Dlouhý a spol. mají díky tomu výdělky zajištěné na dlouhá léta dopředu.

 

Více:

 

"Kmotr" Dlouhý: Topolánek neměl argumenty, proto mě tak nazval

 

Autor: Radek Kraus

 

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/jihocesky/197922.aspx

 

Výlety po Vltavě přijdou stát na miliardy, EU je nedá

  • PDF

Dnes mi opravdu došla slova. Jsem opravdu zvědavý, jestli se primátor Thoma a náměstkyně Popelová budou smát jako při propagaci vodního díla. Jsem zvědavý, jakou terminologii použije k tomu, aby nám vysvětlil, jak to vlastně je, Martin Kuba a koho si jako viníka vyhlídne tentokrát.

Myslím, že tentokrát by bylo lepší, než se u Vltavy sejít s papírovým panákem, vytvořit shromáždění, které by následně navštívilo Krajský úřad, magistrát a sídlo Regionální rady Jihozápad. Z úřadu by nás mělo jít vždy o mnoho více. Následně bychom mohli podniknout pěší tůru do nedaleké Hluboké nad Vltavou, optat se, jak to vlastně pánové myslí.

 

Ladislav Vrábel

 

Výlety po Vltavě přijdou stát na miliardy, EU je nedá

 

Praha - Jedenáctého června proběhne u Dlouhého mostu v Českých Budějovicích paradoxní událost. Místní primátor ijihočeský hejtman se chystají, že pro hromadnou dopravu slavnostně otevřou desetikilometrový úsek Vltavy mezi krajskou metropolí a Hlubokou.

 

Předem je jasné, že se nezúčastní nikdo z ministerstva dopravy, i když stavbu financovalo. Před třemi týdny se totiž ministr Radek Šmerda z Bruselu dozvěděl, že Evropská komise investici neproplatí.

 

Prohloubení národní řeky, které umožní plavbu výletních lodí z Budějovic do Hluboké a později do Týna nad Vltavou, přijde na 2,5 miliardy a bruselský slib na jedenapůlmiliardový příspěvek padá.

 

Jihočeská vodní stavba se navíc stala druhou hlavní záminkou, proč bylo pozastaveno čerpání evropských dotací v části operačního programu Doprava. Zjištění Aktuálně.cz potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský: "Položil jste otázku tak, že jste si sám odpověděl," uvedl mluvčí.

 

Vltavou podél sídliště Vltava

Vybudovat vodní cestu po řece, která má stejně vody jako Sázava u Čerčan nebo Svratka pod Brnem, přijde český stát na dvakrát větší částku, než stojí slavnější zdvihací most v Kolíně.

 

 

Most se zřejmě nikdy zdvihat nebude, těžko se také dá předpovědět, jaký užitek mohou mít výletní plavby po Vltavě. Právě nejisté výnosy miliardových investic v Kolíně a na jihu Čech byly hlavním motivem, proč Evropský účetní dvůr doporučil Evropské komisi, ať je neproplatí.

 

Ředitelství vodních cest testovalo zájem veřejnosti loni v srpnu. Během výstavy Země živitelka nabízelo vyhlídkovou jízdu po Vltavě třicetimístným motorovým člunem. Stokorunový poplatek za sedmikilometrovou vyjížďku kolem sídliště Vltava do stanice České Vrbné zájemce odradil a po skončení „Živitelky" se s vyjížďkami přestalo.

 

V červnu bude zprovozněn další tříkilometrový úsek na Hlubokou a budějovická plavba zažije ostrou zkoušku.

 

Starosta Hluboké a senátor Tomáš Jirsa věří, že se prohloubená Vltava stane napřesrok rájem malých soukromých lodí. Tehdy státní investor v Hluboké dokončí sportovní přístav za 160 milionů. "Už teď mám na radnici dvoucentimetrový štos žádostí o přidělení kotevního místa," pochlubil se Jihočeskému deníku Jirsa.

 

Městečko Pavla Dlouhého

Jihočeská vodní cesta má s kolínským mostem společné také indicie o tom, že investici podporovali významní politici ODS. O kolínské stavbě rozhodoval ministr dopravy Aleš Řebíček a miliardovou zakázku získala jeho bývalá firma Viamont.

 

 

Splavnění Vltavy přineslo nejvíc investic do městečka Hluboká nad Vltavou, kde je místostarostou nejvlivnější jihočeský politik Pavel Dlouhý. Vedle prohloubení Vltavy, stavby zdymadla na hlubockém jezu a sportovního přístavu se o několik desítek centimetrů zdvihne zdejší most, aby pod ním mohly plout motorové čluny.

 

Novinkou není ani fakt, že investice na Hluboké komplikuje přísun bruselských peněz do celé republiky. Před rokem bylo zastaveno čerpání evropských dotací z regionálního operačního programu Jihozápad.

 

Někteří jihočeští starostové poukazovali, že Hluboká dostává mnohem víc peněz než jakákoli jiná jihočeská obec. Díky dotacím se například opravily dva hotely a selský dvůr, vybudovaly nové lázně a cyklostezka, podpořil místní golfový a softbalový klub i rybářský spolek.

 

 

Program Jihozápad proto začala vyšetřovat policie a Brusel dodnes peníze neposílá.

 

Kde budou 3 miliardy chybět

O významu nové vodní cesty z Budějovic do Hluboké pochybují dopravní experti. "Může to přinést nějaký užitek pro rekreační plavidla, z pohledu české lodní dopravy to ale je nevýznamný projekt," míní tajemník Sekce vodní dopravy při Svazu průmyslu Jiří Aster.

 

Skoro třímiliardová investice ze státních, krajských a obecních zdrojů by přitom z větší části zaplatila nejpotřebnější vodní stavbu České republiky, stále odkládaný děčínský jez na Labi. Přehrada zajišťující dobré dopravní podmínky z Čech do Hamburku má stát šest miliard, z toho dvě miliardy na novou elektrárnu přislíbil ČEZ.

 

 

 

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=700888

Rozdělování evropských peněz přináší pokuty

  • PDF

Na chyby při rozdělování evropských regionálních dotací v jižních a západních Čechách pravděpodobně poprvé doplatí obyvatelé těchto krajů. Částka 220 až 250 milionů korun – to je výše pokuty, která za špatné rozdělování peněz z Evropské unie Jihočeskému a Plzeňskému kraji hrozí. Nebezpečí vysoké pokuty se nad oběma kraji vznáší delší dobu, Česká televize o tom přinesla informaci již počátkem února. Teď úředníci hledají, kde v napjatých rozpočtech peníze najít.

Za chyby se platí, vzkázalo ministerstvo financí, obzvlášť u evropských dotací. Úředníci sice důsledně rozlišují mezi pokutou a takzvanou korekcí, důsledek je ale stejný – krajské pokladny zchudnou. "Zhruba 150 milionů korun by měl platit Jihočeský a 95 milionů Plzeňský kraj," uvedl náměstek hejtmana Plzeňského kraje a předseda Regionální rady ROP Jihozápad Ivo Grüner (ČSSD) a náměstek ministra financí Jan Gregor doplnil: "Je to 5 procent z druhé a třetí výzvy." Problém je v tom, že tyto výzvy, tedy jakási kola, ve kterých se dotace rozdělují, obsahovaly projekty za víc, než 4 miliardy korun. Právě ve způsobu jejich výběru nalezlo ministerstvo financí chyby. O peníze přijdou úřady, ne autoři jednotlivých projektů. "Příjemce dotací z druhé a třetí výzvy tato korekce v žádném případě neovlivní," prohlásil mluvčí ROP Jihozápad Adam Kotalík.

Za chyby můžou podle obou hejtmanů jejich předchůdci, kteří na celý systém málo dohlíželi. "Nám v současné době chybí finanční prostředky na silnice, zdravotnictví, sociální služby. Takže těch 95 milionů jsou pro nás zásadní peníze," dodal Ivo Grüner. Zatím není jasné, jakým způsobem kraje korekci zaplatí, úředníci na obou stranách o tom jednají. "Pro Jihočeský kraj to není jednoduchá situace. Budeme hledat takové cesty, které budou mít co nejmenší dopad do krajského rozpočtu," ujistila mluvčí jihočeského krajského úřadu Kateřina Koželuhová.

ROP Jihozápad

Podobné problémy by mohly čekat i další kraje v Česku. Třeba Ústecký a Karlovarský kraj, tam teď policie vyšetřuje 7 lidí spojených s regionálním operačním programem kvůli úplatkářství.

Zdroj: http://www.ct24.cz/regionalni/jizni-cechy/122692-rozdelovani-evropskych-penez-prinasi-pokuty/

Tábor může přijít o 400 milionů dotací z EU

  • PDF
     Vážení přátelé,
 
     jestli my tak trochu nezapomínáme na ekologickou zakázku v Mydlovarech. 250 tisíc kubíků bahna se může hodit a není lepšího prodeje, než několikanásobného prodeje stejného výrobku. Když se ještě něco vydělá na zakázce, nakonec těch pár set milonů, to už stojí za to vstávat.
 
     Ladislav Vrábel 
 
 
Parlamentní listy 
 

Tábor může přijít o 400 milionů dotací z EU

Tábor může přijít o 400 milionů dotací z EU

5.5.2011 14:58 - Jak báby na trhu se dohadují v Táboře o odbahnění a revitalizaci nádrže Jordán. V pondělí měli zastupitelé rozhodnout o tom, zda přijmou rozhodnutí městské rady o prováděcí firmě, která odbahní a zrevitalizuje známou nádrž Jordán. Jak se ale ukazuje – všichni od problému za 400 milionů korun dávají ruce pryč.

Výběrová komise před dvěma týdny zopakovala své loňské stanovisko, které zkritizoval i Antimonopolní úřad a vybrala konsorcium firem Daich, Metrostav a Zvánovec, jež má Jordán odbahnit za 372 milionů korun. Odmítla druhého zájemce - sdružení firem, Swietelsky, Strabag a Hron. To nabídlo o 100 milionů nižší cenu, což ale pro město je paradoxně problém.

„Nedokázali komisi přesvědčit, že jsou skutečně schopni velmi kvalitně zakázku za tuto cenu provést, proto komise dala přednost prvnímu zájemci," řekl Parlamentním listům městský tajemník Lubomír Šrámek.

Konečné rozhodnutí mělo však být na městské radě. Ta se ale takto odpovědného úkolu „zalekla" a rozhodla, ať o takto zásadní a také kontroverzní zakázce rozhodne zastupitelstvo.

„Zastupitelé odhlasovali, že o konečném rozhodnutí výběru firem, které doporučila výběrová komise, rozhodnou radní. Ti se sejdou v příštím týdnu," dodal Šrámek.

Znamená to jediné, že Rada města Tábora bude muset rozhodnout. A to ať pozitivně, tedy potvrdít verdikt komise, nebo negativně, že ho zamítne.

Přijde Tábor o dotaci?

Obojí však může mít paradoxně jeden dopad - Tábor ve výsledku může o 400 milionovou evropskou dotaci nakonec přijít. Když rada potvrdí stanovisko komise, odvolá se neúspěšný zájemce, když odmítne, odvolá se původně úspěšný zájemce.

Pak by však radnice pravděpodobně nestihla dodat veškeré podklady do konce srpna 
Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) a fond by tedy nemohl městu uvolnit získanou evropskou dotaci.

„To může skutečně být velkým problémem, ale věříme, že taková situace nenastane," doufá starosta Tábora Jiří Fišer (T2020).

Jak se ale zdmi táborské radnice proslýchá, některým by se to velmi hodilo. Jednak odpůrcům odbahnění Jordánu a jednak i některým státním úředníkům. Ti by totiž raději 400 milionů viděli na úpravách brněnské přehrady než v „nějakém jihočeském Jordáně".

Slavný táborský Jordán, který je nejstarší uměle vytvořenou vodní nádrží ve střední Evropě, ale kromě odtěžení 250 tisíc kubíků bahna čeká složitý výlov a pyrotechnický průzkum. Kromě toho také oprava prosakující hráze a vybudování spodní výpusti.

Pokud by Tábor nakonec o rekordní evropskou dotaci přišel, musel by ze svého či z úvěru provést alespoň opravu hráze a vybudování výpusti.

Více:

Odbahnění Jordánu: Vyřadili firmu s „podezřele nízkou" cenou 

Autor: Radek Kraus 

Platí to Unie, vezměme dražší variantu

  • PDF
Vážení přátelé, článek není záležitostí českobudějovickou, ale pravdou je, že tuto kauzu poprvé, alespoň co si pamatuji, zveřejnil právě náš novinář, pan Vlasák z Deníku. V souvislosti s vysokou společenskou a morální úrovní táborského místostarosty Nývlta (ČSSD) bych Vám rád sdělil jeden postřeh. Před vstupem do unie jsem byl zásadně proti, a to i přesto, že jsem tou dobou po Evropě hodně cestoval. Můj názor byl takový, že mnohem lepší, než mít společnou vládu a společnou kasu, by byla nějaká forma volného pohybu osob a bezcelního obchodu. Většina našich spoluobčanů ovšem slyšela na velký přísun peněz z EU a politici měli zálusk jak na nové dotační programy, tak na nová místa v rámci infrastruktury evropské vlády, takže Česká republika vstoupila do otevřené náruče Evropské unie s takřka jednomyslnou vůlí.
Nevím, jak jsme mohli být tak naivní, abychom si mysleli, že budeme dostávat a nebudeme muset vracet. Jsme malou zemí, nakonec je docela pravděpodobné, že větší země budou mít i větší pravomoci a tudíž i větší výhody díky silnějšímu lobbingu většího trhu. Nyní se ve společnosti začínají objevovat názory, že nechceme finančně pomáhat ostatním zemím EU, tedy Řecku, Portugalsku a dalším, u kterých se žádosti o pomoc předpokládají. Jistě, Řekové mají přebubřelou státní správu a lhali při zveřejňování svých dluhů. I u Portugalska si najdeme nějaký ten důvod proč nechtít pomoci. Připadá mi to trochu nespolečenské. Stále čerpáme z EU peníze, tuším, že dohromady to má být 740 miliard korun v rámci regionálních operačních programů, a už nyní nechceme přidat do společné kasy na pomoc našim "soukmenovcům". Předpokládám, že v okamžiku, kdy si opravdu budeme muset sáhnout do kapsy, se začnou objevovat spekulace o rozpuštění EU. A právě v tomto okamžiku bude tato možnost, tedy rozpuštění EU, pravděpodobně tím nejméně šťastným řešením z hlediska světové politiky. O naší schopnosti pomoci těm, kteří pomohli nám myšlenky rozvíjet nebudu, ale i na sobě jsem si všiml, že tuto vlastnost někteří z nás trochu opomíjejí.
Obyvatelům Tábora přeji, aby se co nejrychleji zbavili zastupitelů, kteří zastupují občany takto nízkou úrovní chování.
Ladislav Vrábel
iDNES.cz


Platí to Unie, vezměme dražší variantu, hájil místostarosta čištění nádrže

3. května 2011 11:44
V Táboře se opět nemluví o ničem jiném, než o výběrovém řízení na firmu, která vyčistí nádrž Jordán. Zastupitelé v pondělí po dvouhodinové vzrušené debatě nakonec posvětili výběr sdružení kolem firmy Daich, jejíž cena je výrazně dražší než nabídka druhého uchazeče o zakázku. Právě proto při jednání zazněly z úst představitelů města i skutečné perly.
Nádrž Jordán v Táboře.
Nádrž Jordán v Táboře. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

S výsledkem tendru se těžko smiřuje část veřejnosti i zastupitelů. Vítězné sdružení Daich, Metrostav a Zvánovec Jordán vyčistí za 400 milionů korun. V konkurzu ale byla i nabídka sdružení firem Strabag, Swietelsky a Pavel Hron, která je levnější o více než 100 milionů korun. Prý je to ale podezřele nízká cena a tak tato nabídka byla z výběrového řízení vyřazena. Jedinou podmínkou přitom byla paradoxně cena.

Ptáte se, proč tedy dá město přednost dražší nabídce, ač i při výběru levnější firmy by se odtěžovalo stejné množství bahna, za stejnou dobu a podle stejné smlouvy? Odvážné vysvětlení nabídl na zasedání zastupitelstva místostarosta města Emil Nývlt z ČSSD.

"Kdyby se to mělo platit z městského rozpočtu, tak bych také byl pro nejnižší nabídku, ale když jsou to peníze z Evropské unie, tak by byla škoda část dotace vracet," řekl před zhruba třiceti obyvateli města, kteří na sebe zůstali jen nevěřícně koukat, někteří se chichotali, jiní drželi za hlavu.

Za tento názor jej okamžitě smetla zastupitelka Michaela Petrová z uskupení Jinak! "To je opravdu úzkoprsý názor. Jsou to veřejné peníze. Doporučuji schválně peníze označit a uvidíme, kam až doputují," namítla Petrová a naznačila, že za výběrem vítěze mohou být jiné zájmy.

Debatám chtěl udělat přítrž starosta města Jiří Fišer z hnutí Tábor 2020. "Nesouhlasím s panem místostarostou, peníze jsou jen jedny," komentoval. To už ale měl další úvahu připravenou opět místostarosta Nývlt.

Čeká se, zda se některá z neúspěšných firem odvolá

"Víme opravdu, kolik bahna je na dně Jordánu? Nebylo by lepší mít opravdu těch 100 milionů korun navíc?" podruhé rozesmál lidi v sále. Starosta Fišer opět jeho slova hasil. "Toto byla velmi riskantní slova," řekl a zadíval se na své koaliční partnery Fišer.

Dvě hodiny takto zastupitelé debatovali, někteří upozorňovali, že jediným kritériem ve výběrovém řízení byla cena a přesto nejlevnější firma nevyhraje, což se jim zdá podivné. Vysvětlit situaci a zdůvodnit, proč firmy kolem Strabagu byly vyřazené, se snažil i vedoucí odboru investic radnice Karel Hotový.

"Všichni samozřejmě dávali nabídku na stejné množství práce. Podle posudku profesorky z Českého vysokého učení technického se ale zakázka za tyto ceny, jak nabízí Strabag, udělat nedá," řekl Hotový.

S tím se ale nesmířil zastupitel a architekt z TOP 09 Jan Stach. "Kantoři na vysokých školách jsou teoretici a rozhodně ne znalci tržního prostředí," doplnil.

Zastupitelé nakonec patnácti hlasy ze sedmadvaceti odsouhlasili vítězství firmy Daich a radním doporučili, aby se společností uzavřeli smlouvu. Otázkou teď ale zůstává, zda se některá z neúspěšných firem proti výběru neodvolá. Tím by byly veškeré evropské dotace ve výši zhruba 400 milionů korun ohrožené, protože Tábor je musí začít čerpat do konce srpna.
iDNES.cz

Trnka je jen loutka mafiánů z ODS, tak vidí čtenáři podvody s dotacemi EU

  • PDF

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/jihocesky/195496.aspx

Trnka je jen loutka mafiánů z ODS, tak vidí čtenáři podvody s dotacemi EU

Trnka je jen loutka mafiánů z ODS, tak vidí čtenáři podvody s dotacemi EU

27.4.2011 12:56 - Bývalý ředitel úřadu Regionální rady regionu Jihozápad Jiří Trnka a jeho zástupce Martin Půlpytel budou možná obžalováni kvůli podvodům v rozdělování evropských dotací v 5. kole výzvy. Vrchní státní zastupitelství v Praze totiž už obdrželo od policie návrh na podání obžaloby na tyto dva lidi.

Podle mluvčí zastupitelství Ireny Válové teď bude minimálně dva měsíce trvat, než zastupitelství materiály prostuduje. „Spis je velmi rozsáhlý a až po jeho důkladném prostudování rozhodneme, zda obě osoby obžalujeme," řekla Válová.

Policie Trnku (na snímku) stíhala kvůli nejasnostem při přidělování evropských dotací. Loni na jaře ho zadržela policie a zhruba tři měsíce byl ve vazbě. Spolu s ním byl na svobodě stíhán i jeho podřízený Martin Půlpytel. Trnka loni v létě ze své funkce po dohodě s tehdejší předsedkyní výboru a plzeňskou hejtmankou Miladou Emmerovou (ČSSD) odstoupil.

Teď oběma hrozí v případě prokázání viny několikaleté vězení.

A jak to vidí Jihočeši a také diskutéři na Parlamentních listech? O případu se toho napsalo hodně. Jsou ale lidé, kteří evidentně vědí více, než jsou oficiální verze, a také mají svůj názor. Shodují se na jediném - Jiří Trnka je jen nastrčenou figurkou a za pomyslné nitky podle nich tahá někdo jiný.

Mají nás za hlupáky

„Oni totiž snad mají všechny obyčejné lidi za hlupáky. Hlavně lidé tady na Hluboké vědí, co jsou lidé spojeni s EU dotacemi, jako místostarosta Pavel Dlouhý, jihočeský šéf ODS a vícehejtman Martin Kuba a další zač. Je to prostě jedna velká mafie," míní jeden z obyvatel městečka Petr Řezáč.

Příspěvky z diskuzí pod jednotlivými články, které se o případu jedné z největší korupční kauzy už napsaly, stojí skutečně za to. Zda lidé mají či nemají pravdu, nechce redakce posuzovat, ale i v tomto případě zřejmě platí staré známé přísloví - na každém šprochu, kus pravdy trochu.

Tak třeba diskutér se jménem „kubicek" si myslí: „Mezi držiteli titulu JUDr. z Plzně je i vazebně stíhaný ředitel Úřadu regionálni rady regionu soudržnosti Jihozápad JUDR. Jiří Trnka, který manipuloval s bodováním a hodnocením projektu a přiděloval evropské stamiliony z ROP Jihozápad kamarádům z ODS a jejich anonymním firmám - a.s. a také Trnkovo bratranec JUDr. Jan Šmidmayer, který prostřednictvím své firmy G-project zpracovával žádosti do ROP za provize 25% z rozpočtu projektu. O provize se dělil s Trnkou. Rozkrádání ROP probíhalo pod kontrolou mafie ODS v cele s kmotrem Dlouhým, bývalým hejtmanem Zahradníkem a současným náměstkem hejtmana Kubou."

Kdy je konečně zavřou?

Další diskutér k tomu dodává informace, jak prý celé rozdělování peněz z EU funguje:
„Firma G-Project Jana Šmídmayera oslovuje žadatele, že jim zpracuje žádost s tím, že pokud to bude zpracovávat jeho firma, tak žadatel dotaci dostane. Má to ale jeden malý háček - chce za to 10-15% z rozpočtu projektu. Jeho bratranec a člen mafie Trnka se spolužákem Půlpytlem poté boduji a tím pádem schvaluji a vybírají vybrané a domluvené projekty zpracované G-Projectem. Poté si s Trnkou a Půlpytlem dělí vyplacenou částku z objemu 10-15% rozpočtu projektu. Tímto krokem rozkrádají evropské peníze a legalizuji výpalné. V celkovém objemu se jedná o minimálně 100 milionů, které takto vyinkasovala firma G-Project. To ale není vše. Následuje pro firmu G-projekct dalších 10% z rozpočtu projektu na řízení projektu a vše je korunováno tím, že velké stavební projekty jsou přihrávány a přiděleny spřízněným firmám s ODS v popředí s firmou MANE, kterou vlastni kmotr Dlouhý s Nedvědem. Tato mafiánská struktura spolehlivě funguje od první výzvy ROP Jihozápad a není proti ní žádná obrana. Pokud se ozvete, tak už nikdy nic z ROP Jihozápad nedostanete, tak jako několik odvážných starostů, co měli tu odvahu se ozvat. Kdy policie zveřejní, kolik milionů vyinkasovala firma G-Project, a kdy zatknou také spolupachatele Schnidmayera a hlavy tohoto tunelu - Dlouhého, Zahradníka, a Kubu?" ptají se diskutéři.

Více:

Hejtmanův muž žádal o manipulaci dotací, ukázala nahrávka 

Autor: Radek Kraus

Více článků...