www.České-Budějovice.cz

Už nemůžeme říci, že jsme to nemohli vědět

Sob04212018

Last update11:57:26

Back Kauzy Kauzy Dotace EU

Dotace EU

Lodičky za pět miliard

  • PDF

Na nově zesplavněný úsek horní Vltavy poprvé vypluly lodě. Sen o prázdninové tepně z jižních Čech přes Prahu k moři se ale nesplní

Na břehu Vltavy kousek od centra Českých Budějovic čeká pár rodičů a babiček s dětmi na odjezd motorové loďky. Slunné sobotní odpoledne stráví výletem do nedaleké Hluboké nad Vltavou. Ještě před několika týdny by museli zvolit cestu po souši, například po cyklostezce lemující řeku. Vodní cesta na Hlubokou byla otevřena teprve jedenáctého června. Aby se tu mohly plavit výletní lodě pro zhruba stovku lidí, byly na devítikilometrové vodní trase provedeny úpravy za téměř 880 milionů korun.

Nová turistická atrakce se ale zatím rozjíždí spíše nejistě. Ve tři hodiny deset lidí na palubě po delším čekání konečně vyplouvá. Po chvíli se naše malá loďka míjí s větší, plující v opačném směru. Veze asi tři pasažéry. Víc živo tu není ani v červencový státní svátek.

Možná že místní i turisté novinku docení, až zjistí, že už za dva roky bude díky ní možné doplout z jihočeské metropole nejen na Hlubokou, ale dokonce až do Hamburku. Pro rekreační lodě se bude upravovat také dosud nesplavný navazující úsek od Hluboké nad Vltavou k Týnu nad Vltavou, odkud se už dá na malé sportovní lodi bez problému plout nahoru po proudu až do Mělníka a odtud dál po Labi.

Pod Týnem navíc brzy proplují i větší výletní lodě, jen co se najdou peníze na lodní zdvihadla na Orlíku a Slapech, celkem za 2,5 miliardy korun. Celý velkolepý projekt dokončení splavnění Vltavy včetně zdvihadel na přehradách bude stát podle rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury 4,8 miliardy korun. To je částka, za kterou by šlo pořídit zhruba čtrnáct kilometrů dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. K tomu je třeba připočítat ještě 80 milionů korun, které Ředitelství vodních cest (ŘVC) shání na zdvihnutí železného mostu v Týně nad Vltavou.

 

Jen pro výletníky

Pětimiliardová investice přitom cílí pouze na rekreační plavbu, pro rentabilní nákladní dopravu nebude ani „nová“ Vltava nikdy stačit. Projekt nepomůže ani při případné dostavbě Temelína. „Třísettunová nosnost výtahů na Orlíku a Slapech bude pro některé komponenty nedostatečná. Náklad bude převýšení pravděpodobně objíždět po souši, stejně jako kdyby žádné úpravy neproběhly,“říká odborník na vodní dopravu Jaroslav Kubec, který návrh trasy připomínkoval. A splavnění od Týna nad Vltavou do Českých Budějovic se zvažované vodní trasy netýká, protože temelínský náklad by skončil před Týnem. „Na případnou dopravu komponentů po vodě nemá splavnění Vltavy žádný vliv. Jde o jiný směr. Pro dopravu těch celků se hledá cesta od moře až do lokality elektrárny,“ říká Ladislav Kříž, vedoucí mediálního odboru ČEZ.

U projektu, který má přinést rozvoj cestovního ruchu a navazujících služeb, ale ještě víc překvapí jeho nepřesvědčivý turistický potenciál. Do plavebních komor na Vltavě se totiž nevejdou velké komfortní kajutové lodě, vlastně plovoucí hotely, tolik oblíbené na velkých světových řekách. Parametry cesty vystačí jen na obyčejné výletní lodě pro zhruba stovku lidí, které jsou dobré maximálně na tříhodinovou plavbu. Těžko si představit, že by se na takové lodi plavili zhruba tři dny z Prahy do Českých Budějovic třeba němečtí turisté. Možností nové vodní cesty se proto využije spíše na kratších úsecích, jako je právě zmíněný výlet z jihočeské metropole na Hlubokou. Na takové „svezení“ lodí jsou přitom na mnoha místech Vltavy dobré a často málo využité podmínky již dnes. Třeba z Prahy na Slapy jezdí loď jen  jednou denně o víkendu, podobné je to také na Orlické přehradě. Na pětihodinovou plavbu z Prahy do turisticky atraktivního Mělníka vyjíždí výletní loď pro veřejnost maximálně dvakrát do roka.

Naopak pro pohodlné sportovní lodě, pobytové jachtičky s několika kajutami pro zhruba pět až šest lidí, které jsou pro vícedenní výlety na českých řekách stále oblíbenější, je podle odborníků splavnění zbytečně předimenzované. „Pro potřeby těchto sportovních lodí by stačilo vybudovat jednu plavební komoru na Hluboké. Samozřejmě s nesrovnatelně nižšími náklady,“ říká Jaroslav Kubec.

 

Složitě a draze

Zastánci nové vltavské cesty její přínosy rádi srovnávají s Baťovým kanálem, kde počet přepravených osob skutečně každoročně roste. Zároveň jsou ale plavební parametry moravské trasy úředníkům málo a na Vltavě navrhují radikálnější řešení. Zatímco na Baťově kanále plují lodě pro zhruba šedesát lidí v místech, kde jsou podjezdné výšky jen tři metry, na Vltavě chce investor dosáhnout výšky 5,25 metru. Prý ho k tomu nutí normy. „Jako vodní cesta první třídy musí splňovat hlavní parametry: podjezdná výška 5,25, velikost plavební komory 45 krát 6 a plavební hloubka 1,6 metru,“ uvádí Václav Straka, tiskový mluvčí Ředitelství vodních cest. Jaroslav Kubec ale tvrdí, že závazná mezinárodní klasifikace nic takového neříká. Svědčí o tom ostatně i to, že francouzské kanály nejnižší první třídy mají podjezdnou výšku jen 3,55 metru.

Megalomanství stavitelů vodních děl by mohlo být jen legrační, pokud by nepřinášelo škody a další náklady. Jenže více než pět metrů vysoké vodní cestě má úplně zbytečně ustoupit památkově chráněný železný most v Týně nad Vltavou, postavený v roce 1892. Nyní má podjezdnou výšku 3,2 metru, která by s trochou snahy – například s použitím sklopných zábradlí na lodích – stejně jako na Baťově kanále stačila.

ŘVC původně navrhlo, že by se most mohl zhruba o sto metrů posunout, což by přišlo asi na 220 milionů korun. Město řešení odsouhlasilo. Nedávno ale utahování opasků zasáhlo i ŘVC, které muselo z plánů slevit. „Oznámili nám, že plánovanou akci nemohou uskutečnit. Místo toho nám navrhují most zrekonstruovat a na tom stejném místě zvednout, celkem za 80 milionů korun,“ říká Milan Šnorek, starosta Týna nad Vltavou (ODS). Samo Ředitelství vodních cest údajně v rozporu s výše uvedeným vyjádřením tiskového mluvčího připustilo, že výška 5,25 není pro vodní cestu životně důležitá. „Kdybychom prý s tímhle řešením nesouhlasili a most zůstal, jak je, zadají to prostě do splavňovacích parametrů a investici to neohrozí,“pokračuje Šnorek s tím, že zastupitelé budou o osudu mostu teprve rozhodovat.

 

Ohrožená dotace

Kdyby město projekt zdvihání mostu náhodou schválilo, mohl by ho zastavit ještě nedostatek peněz. Na úpravu mostu, stejně jako na zdvihadla se zdroje zatím hledají. V případě zbývajících 2,3 miliardy korun na splavnění od Budějovic po Týn bylo až donedávna jasno: nákladnému projektu má výrazně odlehčit dotace z Operačního programu Doprava. Na dvě části nové vodní cesty slíbila Evropská unie přispět pětaosmdesáti procenty potřebných prostředků, celkem 1,4 miliardy korun. Stát by pak samotné splavnění od Českých Budějovic po Týn nad Vltavou přišlo na „pouhých“ 930 milionů.

Je ovšem otázkou, kolik z evropských fondů na projekty nakonec skutečně přiteče. Části vodní cesty od Českých Budějovic po Hlubokou nad Vltavou a od Hněvkovic po Týn nad Vltavou se totiž ocitly na seznamu projektů, které kontrola Evropského účetního dvora v květnu označila za problematické. Ministerstvo dopravy vzápětí stáhlo žádost o jejich proplacení. Může se proto stát, že peníze, s nimiž se počítalo, nedorazí v plné výši. „Vzhledem k charakteru chyb je pravděpodobná míra krácení v rozmezí nula až 25 procent. Věc je nicméně dosud v řešení a pravděpodobně nebudeme znát výsledek dříve než příští rok,“ uvádí náměstek Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček. Na verdikt Evropské komise si můžeme počkat, už teď je ale vysoce pravděpodobné, že ať to bude s evropskými dotacemi jakkoliv, realita nakonec stejně tabulková čísla předstihne.

Zdroj? http://www.euro.cz/id/188htefd5y/detail.jsp?id=100962

Kristýna Balajová

29/2011 17/07/2011 09:00 - strana 40

Doprava

Lodičky za pět miliard

 

Stamiliony dotací prověří ti, kdo je mizerně rozdělili

  • PDF

 

Evropská unie zastavila peníze na regionální projekty Ústeckého aKarlovarského kraje, dokud Česká republika nevyvrátí podezření, že se ztrácejí v neprůhledných korupčních obchodech.

Český stát přitom pověřil kontrolou politiky a úředníky, kteří jsou zodpovědní za to, že Brusel odmítá dotace pro region Severozápad posílat.

Audit ústeckých a karlovarských projektů se totiž uskuteční podle plánu, který má předložit tamní regionální rada.

A v jejím řídícím výboru zasedají například ústečtí radní Jiří Šulc (ODS) a Petr Benda (ČSSD), kteří se osobně podepsali pod půlmiliardovou zakázku na předražený nákup přístrojů v Krajské zdravotní.

Šulc v roli hejtmana připravil výběrové řízení pro předem určeného zájemce a Benda jako šéf nemocnice předražené přístroje odebral. U zmíněného projektu je přitom už jisté, že ho Evropská komise neproplatí.

Šulcovým a Bendovým kolegou v řídícím výboru je pak karlovarský sociální demokrat Jakub Pánik. Zároveň je spolumajitelem firmy Prefa-Beton, která získala stomilionovou zakázku na přestavbu Becherovy vily v soutěži, kde byla jediným účastníkem.

Pytláci v roli hajných

Informace Aktuálně.cz, že právě tito lidé se budou na kontrole podílet, potvrdil náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, který má metodický dohled nad všemi evropskými dotacemi.

Petr Holub

06:00 | 18.7.2011

Petr Holub

 

"Výběr projektů, které se zkontrolují, bude v gesci regionální rady," popsal náměstek očekávaný přínos Šulce, Bendy, Pánika a dalších krajských politiků.

Samotný audit udělá ministerstvo financí. Také jeho úředníci projekty ze Severozápadu průběžně a bezvýsledně kontrolovali už v minulých letech.

Šéf ministerského auditu Václav Štraser dokonce zasedá v regionální radě Severozápad jako člen monitorovacího výboru.

Podezřelí jsou skoro všichni

Ze seznamu projektů přidělených regionální radou Severozápad vyplývá, že naprostá většina evropských peněz byla na Ústecku a Karlovarsku rozdělena neprůhledným způsobem.

Kontrola se jim však vyhne, pokud je neoznačí právě ti, kteří peníze rozdělovali.

Aktuálně.cz prověřilo 30 nejdražších projektů. Evropská komise na ně má přispět 6,5 miliardami korun, tedy třetinou částky, kterou má severozápadní region v letech 2007 až 2013 k dispozici.

Když byly z tohoto seznamu vyřazeny projekty na nákup přístrojů ústeckou Krajskou zdravotní a Karlovarskou krajskou nemocnicí, které už dnes vyšetřuje protikorupční policie, zůstaly v žebříčku pouze stavební projekty na rekonstrukci silnic, revitalizaci veřejných budov a výstavbu sportovních či kulturních zařízení.

Významné potíže při evropské kontrole jdou předem vyloučit pouze u dvou z nich.

Předem známý vítěz

Evropský účetní dvůr zakázal už v květnu proplatit projekt zdvihacího železničního mostu v Kolíně s odůvodněním, že neproběhla spravedlivá soutěž. Zadávací dokumentace připustila jen dva zájemce a jeden z nich přitom sloužil jako tzv. křoví.

U dvaceti ze třiceti největších zakázek Severozápadu bylo předem určeno pět firem, které se smějí soutěže účastnit. Pokud se jich přihlásilo víc, byli přebyteční zájemci vyloučeni tzv. "losovačkou".

Tento model důsledně využívá Ústecký kraj s ústeckým a chomutovským magistrátem, které vedle karlovarského kraje vypsaly nejvíc soutěží.

Ústecké a chomutovské zakázky také dostával stále stejný okruh stavebních společností, které jsou personálně propojeny. Firmy EDS holding, Silnice Group, AZ Sanace, Insky, Joel, Stavby holding nebo Metall Quatro spolu tradičně spolupracují, některé mají anonymní akcie na doručitele a některé prokazatelné vazby na místní politiky.

Dvě bílé vrány

Dohodám mezi stavebními firmami a politiky nasvědčují samotné výsledky soutěží. V osmnácti ze třiceti "vysoutěžily" krajské úřady, resp. magistráty vyšší cenu, než původně požadovaly. V osmnácti případech také zaplatily stavebníkům tzv. vícepráce. Z dvanácti, kde žádné vícepráce nejsou, se šest teprve začalo stavět.

Samotné vícepráce mohou být pro Evropskou komisi dalším důvodem, proč nezaplatit celý projekt. Tento verdikt Evropského účetního dvora dnes hrozí některým stavbám ministerstva dopravy, například obchvatu Nymburka.

Z celkové bilance třiceti největších projektů severozápadních Čech vyplývá, že úplně bez problémů jsou jen dva projekty. O desítky procent se podařilo snížit cenu při stavbě karlovarského plaveckého bazénu a přestavby knihovny v děčínském paláci Atlantik. V obou případech se mohl do soutěže přihlásit každý.

Pokud nechá regionální rada zkontrolovat ze třiceti největších projektů právě tyto dva, bude s výsledkem auditu zřejmě spokojena i Evropská komise.

 

Projekt splavnění Vltavy - ČRo rozhovor

  • PDF

Moderátor (Filip Černý):

Stovky diváků se sešly o víkendu v českobudějovické čtvrti České Vrbné, aby se zúčastnily slavnostního otevření nově splavněného 9 kilometrového úseku Vltavy mezi Budějovicemi a Hlubokou. Navzdory víkendovým zástupům na břehu je stavba, kterou např. jihočeský hejtman Jiří Zimola nazval "vyhazováním peněz", vnímána kontroverzně. Nový přístav, kotviště, padací most, zdymadlo a prohrábka dna na hloubku 160 cm - to vše totiž stálo 800 mil. Kč, přičemž s jiným než rekreačním provozem se na řece nepočítá. Tyto výtky ale investor - Ředitelství vodních cest - ústy svého pověřeného šéfa Karla Šmerdy nesdílí.

 

Host (Karel Šmerda, pověřený Ředitelství vodních cest):

Vodní cesta se nedá nikdy srovnávat s klasickou silnicí nebo železnicí. Voda plní vždycky ještě celou řadu dalších úkolů, ať to jsou věci vodohospodářské, ať to je ochrana před povodněmi, ať to je problematika závlah tak samozřejmě i problematika dopravní cesty, kterou samozřejmě sledujeme nejvíce možná.

 

Moderátor (Filip Černý):

Vraťme se ale o 2 roky zpátky. Tenkrát se v Českých Budějovicích slavnostně otevíralo staveniště na řece a přístav Lannova loděnice. Už tehdy celý záměr splavnění budil pochybnosti zda nejde o zakázku šitou na míru zúčastněným stavebním firmám, která by zároveň uměle zajistila práci pro státní Ředitelství vodních cest. Tehdejší ředitel ŘVC Miroslav Šefara ale projekt obhajoval, jeho hlavním argumentem bylo, že se projekt z větší části zaplatí z Bruselu.

 

Host (Miroslav Šefara, bývalý ředitel ŘVC):

Všechny naše projekty, které realizujeme, jsou z 85 % hrazeny z evropských peněz, čili my utrácíme z českého rozpočtu pouhých 15 %.

 

Moderátor (Filip Černý):

Jenže vše je dnes jinak. Miroslavu Šefarovi zlomil krk jiný nesmyslný projekt, padací most na Labi v Kolíně za miliardu a čtvrt. Přičemž zakázka na jeho stavbu byla šitá na míru jednomu konsorciu stavebních firem. Šefara přestal být letos na jaře ředitelem a do kontroly projektů se vložil evropský účetní dvůr. Pro splavnění Vltavy z Budějovic do Hluboké to konkrétně znamená, že osud přislíbených 630 mil. Kč evropské dotace na úsek stavby zůstává nejasný. Výhrady, které má Brusel k celé záležitosti už ŘVC obdrželo písemně. Podle pověřeného šéfa Karla Šmerdy ale není zatím celá věc ještě rozhodnuta.

 

Host (Karel Šmerda, pověřený Ředitelství vodních cest):

I v nejhorší variantě by mohla EK rozhodnout o tom, že část těch prostředků třeba bude muset být uhrazeno z národních zdrojů, ale není to o tom, že by někde o ty peníze přišel. Musely by být stejně proinvestovány někde jinde.

 

Moderátor (Filip Černý):

Čili přeloženo: ve splavňování Vltavy se pokračuje, neboť nakonec vše zaplatí daňoví poplatníci a když ne celoevropští, tak určitě tuzemští. Na víkendové slavnosti v přístavu České Vrbné nechyběl ani náměstek ministra dopravy za ODS Ivo Toman, ten veškeré výtky o nehospodárnosti projektu, který má s dalšími plánovanými investicemi přijít na celkové 2 až 3 mld. Kč kategoricky odmítá.

 

Host (Ivo Toman, náměstek ministra dopravy za ODS):

Prostě to, že tady dneska lidi mají z toho radost, jak chcete tuhle radost spočítat? A já tyhle strohá ekonomická čísla, jestli se to navrátí, neberu zas tak vážně, protože tady to má jiný efekt, tady to pomůže rozvoji regionu, pomůže to turistice, bude sem jezdit víc lidí a všichni z toho potom něco budou mít v Jižních Čechách, jak toto chcete spočítat?

 

Moderátor (Filip Černý):

 

Podle kuloárních informací ale evropskému účetnímu dvoru nejvíce vadí, že vůbec nelze mluvit o ekonomické návratnosti investice do splavnění Vltavy. Bez ohledu na to, jestli jsou miliardy určené na bagrování řeky z hlediska státního rozpočtu pakatelem nebo ne, bez ohledu na to zda se na investice vybere jen z českých kapes nebo z kapes všech Evropanů, je ale takový projekt v době, kdy se mluví o prodloužení odchodu věku do důchodu, platbách u lékaře, kdy nejsou peníze na zalátání děr v silnicích - dalším z důkazů, v jak velkém vleku lobbistů je současná vláda a jak marnotratně zachází s veřejnými zdroji.

 

 

 

 

 

Zdroj: ČRo - České Budějovice - Bez obalu 14. 6. 2011, hosté Karel Šmerda, Miroslav Šefara, Ivo Toman, Moderátor: Filip Černý

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Plavba lodí na Hlubokou: zábava za stamiliony

  • PDF

 

Sobotní zahájení plavby od Dlouhého mostu na Hlubokou bude mít hořkou příchuť. Evropská komise vzkázala, že na projekt vytoužené peníze nedá.

Pro hodně obyvatel, politiků a manažerů firem to bude poněkud nešťastná letní slavnost. V sobotu 11. června přestřihnou pod budějovickým Dlouhým mostem pásku a otevřou plavební dráhu k Hluboké nad Vltavou. Devítikilometrový kanál stál tři čtvrtě miliardy korun. Většinu peněz měla zaplatit Evropská unie. Teď to odmítá. Na slavnosti nebude jihočeský hejtman Jiří Zimola. Z principu. „Od začátku pochybuji o prospěšnosti projektu,“ řekl.

Co se nelíbí Evropské komisi? „Audit Evropského účetního dvora zjistil u projektů Ředitelství vodních cest chyby. Týkají se dělení zakázek a diskriminací při výběrovém řízení,“ naznačil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský.

Na třiatřicetikilometrový kanál projektovaný mezi Budějovicemi a Týnem nad Vltavou měla unie dát jeden a půl miliardy. Část z Budějovic do Hluboké chtěla podpořit 630 miliony. Podle Ptačinského peníze snad nepropadnou. Mohou se použít narychlo na jiné projekty. Za chyby v zakázkách zaplatil v dubnu hlavou i šéf Ředitelství vodních cest Miroslav Šefara. Před třemi lety stavbu v Budějovicích předával pražskému Metrostavu. Teď bude jeho tým vysvětlovat chyby v zakázkách policistům.

Splavnění Vltavy podporuje hlubocký starosta Tomáš Jirsa z ODS. Také českobudějovický primátor Juraj Thoma, přestože se vloni rozloučil s ODS kvůli údajným mafiánským praktikám ve straně týkajících se právě Hluboké.

Nesrovnalosti v zakázkách navíc zabrzdily čerpání dalších peněz z evropského operačního fondu Doprava. Pod dohledem protikorupční policie je i operační program Jihozápad, ze kterého hodně získalo město Hluboká nad Vltavou. „Informace o zastavení peněz na splavnění jsou fámy. Projekt přinese užitek. Například Baťův kanál ve Zlíně ročně využije na čtyřicet tisíc turistů,“ hájí záměr Jirsa.

Kromě výletní lodi pro třicet lidí bude plavby od Dlouhého mostu až pod hlubocký zámek zajišťovat větší loď pro devadesát cestujících nesoucí jméno významného budějovického podnikatele v lodní dopravě Vojtěcha Lanny. Licenci na lodní dopravu zde získala firma Štěpána Macharta z Budějovic. Základní cena jízdenky bude zhruba 120 korun na hodinu.

Podle Jirsy už má Hluboká balík žádostí o kotvení od soukromníků. Po vzoru Baťova kanálu vznikne mezi Hlubokou a Budějovicemi ráj pro hausbóty a malé motorové lodě. Třiapadesát kilometrů dlouhý Baťův kanál ve Zlíně spravuje obecně prospěšná společnost složená z měst a obcí na jeho povodí. Vloni vydělala 5 800 korun. Provoz stál 1,8 milionu. Jen sedm set tisíc jí poskytl Jihomoravský kraj.

 

Antonín Pelíšek

 

Zdroj: http://www.sedmicka.cz/ceske-budejovice/clanek?id=254507

 

Kraje musí zaplatit 245 milionů pokutu kvůli čerpání dotací

  • PDF
Plzeňský a Jihočeský kraj budou muset zaplatit za závažné chyby v čerpání evropských dotací. Jinak jim hrozí, že další peníze už nedostanou. Plzeňský kraj bude muset zaplatit 95 milionů, Jihočeský pak 150 milionů.

Pokud se ovšem hejtmanství obou krajů nezaručí, že pokuty zaplatí, evropské peníze už neuvidí. Sporné dotace pocházejí ze druhé a třetí výzvy regionálního operačního programu Jihozápad.
"Ta částka je doslova šokující, 150 milionů nenajdete jen tak někde na ulici, nenajdeme je ani v krajské kase," řekl pro Českou televizi jihočeský hejtman Jiří Zimola za ČSSD. Peníze ale prý najde, jinak by ohrozil čerpání dotací ostatních příjemců.
Kraje musí zaplatit 245 milionů pokutu kvůli čerpání dotací
Může za to bývalé vedení?
Plzeňský krajský náměstek pro evropské fondy Ivo Grüner (opět ČSSD) svádí vinu na bývalé vedení, které podle něj dávalo přednost projektům v obcích, odkud pocházelo. Stavěl se tak například aquapark ve Kdyni nebo nový pavilon nemocnice Privamed. Bývalý ekonomický náměstek Plzeňského kraje Vladislav Vilimec (ODS) to ale odmítá. "Považuji to za naprostou urážku ne mě, ale celého města," řekl na adresu Grünera.
Podle hejtmana Milana Chovance (ČSSD) se Plzeňský kraj rozhodl částku rozdělit do splátkového kalendáře, aby se nemusely snižovat investiční akce. Splátkový kalendář musí ještě schválit zastupitelstvo, rozhodnout by mělo ve čtvrtek 9. června.
Rozdělování dotací vyšetřuje policie hlavně kvůli podezřelé 5. výzvě. Přehodnotit se muselo všech 670 projektů. Skoro po roce výbor regionální rady regionu Jihozápad schválil po přehodnocení 140 projektů, které celkem získají 2,6 miliardy korun.
Autor: pan
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/199025.aspx

Moc nízký trest za pokus o podvodné získání evropské dotace?

  • PDF
V době před odvoláním primátora Thomy, asi tak měsíc před samotným odvoláním, mě pan primátor řekl, že bych měl přestat psát o ROPu. Když byl u primátora na jednání jednatel naší společnosti společně s mou přítelkyní, dokonce primátor o ROPu v kombinaci se mnou vtipkoval. Je to ale pochopitelné. To byl primátor Thoma ještě primátorem za ODS a když jsem mu jednou řekl, že budu muset označit za viníka problémů s výpovědí Fresh Pizzerii u Žáby právě ODS, primátor Thoma mi doporučil s ODS nebojovat.
Moc nízký trest za pokus o podvodné získání evropské dotace?
A tak si říkám, jak se ten svět rychle mění. Primátor Thoma mi tehdy také říkal, že s tou Jihočeskou parkovací jsem nemusel. Vždyť "on by pan Tetter nakonec proti Zdeňkovi Řeřábkovi zvedl ruku také". A tak si říkám, jak se ty oči rychle otevírají, jak se ty charaktery rychle a hezky profilují.
Ladislav Vrábel

 

 

 

 

 

 

 

 

Parlamentní listy

3.6.2011 10:56 - Snaha o neoprávněné získání 120 milionové dotace z Regionálního operačního fondu Jihozápad přivedla k plzeňskému krajskému soudu bývalou manažerku financování projektů Regionálního technického muzea v Plzni Marcelu Černou. Senát uložil obžalované jen dvouletý trest vězení s odkladem na tři roky. Vyhráno však zdaleka ještě nemá. Proti verdiktu se na místě odvolala státní zástupkyně, které se zdál trest příliš mírný.

 

Čtyřiatřicetiletá manažerka, která je nyní na mateřské dovolené, čelila obžalobě z padělání a pozměnění veřejné listiny, z úvěrového podvodu a z poškození finančních zájmů Evropských společenství. Soud nakonec dospěl k názoru, že se ve všech třech případech jednalo jen o pokusy k těmto trestným činům a proto byl ve vyměření trestu poměrně shovívavý. Manažerce totiž hrozil trest v sazbě od dvou do osmi let. Z rozhodnutí soudu nesmí Černá po dobu pěti let vykonávat zaměstnání, ve kterém by se podílela na vypracování žádostí o dotace z veřejných fondů.

Podle obžaloby měla žena v roce 2009 padělat rozhodnutí ministerstva kultury o prohlášení exponátů za kulturní památky. Falešné dokumenty žena přiložila k žádosti o dotaci z ROP Jihozápad na projekt Regionálního technického muzea. Manažerka se svým jednáním snažila zvýšit bodové hodnocení projektu a zvýšit tak šanci na získání dotace ve výši 120 milionů korun. Příspěvek z EU měl v tomto případě činit 102,6 milionu korun.

 

Polehčující okolnosti


Dotace, kterou se snažila manažerka podvodným způsobem získat, mělo Regionální technické muzeum Techmania využít na rekonstrukci budovy, která je kulturní památkou, jedná se o první stavbu v ČR postavenou „Hetzerovou konstrukcí. Na nesrovnalosti v žádosti o dotaci přišel ředitel muzea Vlastimil Volák. S manažerkou rozvázal pracovní poměr a žádost o dotaci nechal stáhnout z procesu hodnocení. Trestní oznámení podalo na ženu i ministerstvo kultury.

 

Polehčující okolností byla pro Marcelu Černou skutečnost, že žila spořádaným životem a soudu se nepodařilo prokázat, že by ze získání dotace měla mít pro sebe nějaký materiální zisk. Horlivá manažerka doplatila zřejmě na svoje přehnané ambice. Soud zohlednil v rozsudku skutečnost, že nedošlo k žádné škodě, na druhou stranu ovšem vzal do úvahy značnou výši škody, která jednáním obžalované hrozila.


ROP má nezákonných praktik více


S dalšími nezákonnými praktikami při rozdělování peněz se začal potýkat dotační program ROP Jihozápad v loňském roce také na Úřadu regionální rady Jihozápad, kdy policie obvinila dva vedoucí pracovníky z toho, že ovlivňovali výběr projektů. Tyto projekty pak měly získávat miliardové dotace z EU. V důsledku toho se musela přebodovat celá 5. a 6. výzva programu ROP. Případ stále ještě vyšetřuje policie a prověřují se i projekty schválené již dříve v předchozích výzvách.


Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad, který je určen pro Jihočeský a Plzeňský kraj, schválila Evropská komise v prosinci 2007. Pro období 2007 až 2013 tam bylo vyčleněno téměř 17 miliard korun na rozvoj dopravy, sociálních věcí, zdravotnictví, školství a cestovního ruchu a také rozvoj měst a obcí obou zmíněných krajů.


Více:


Plzeňský soud projednává kauzu pokusu o podvodné získání dotace, hrozí až 10 let


Autor: Josef Dvořák

 

Zdroj? http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/plzensky/198973.aspx

Více článků...